„Marius, Mihaela a jejich dvě děti Iustin a Teodora jsou obyčejní lidé z malé církve Dobrá zpráva v Jasy. Reagovali na Boží povolání přinést dobrou zprávu evangelium, až na sám konec země. V jejich případě to znamenalo na ostrovy Papuy-Nové Guiney na východním okraji map. Na některých z těchto mist, se před nimi neprocházel ještě žádný cizinec. Je to nový svět plný neznámých stvoření a rostlin, obývaný Bohem milovanými lidmi, dostupný pouze speciálními letadly. A tak se stalo, že už po roce a půl na misijním poli shromáždil Marius dostatek materiálu na celou knihu. Vidíme v ní, jakou láskou Bůh miluje lidi na konci světa.

„Když jsem ji četl, mezi řádky jsem opět slyšel Boží hlas volající dělníky na svou žeň.“