Jednou pozdě odpoledne jsme se zrovna s Timoteem chystali přeložit poslední chybějící verš Janova evangelia pro kmen Mamainde z Brazílie. 14. verš z první kapitoly jsem si nechával až nakonec jednak proto, abych měl všechna potřebná slova připravena, a také z úcty před jeho mocnou výpovědí: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“

Můj spolupracovník Timoteo je velmi bystrý mladý muž a vynikající pomocník při překladu. Kromě toho velmi touží po opravdovém poznání Boha. Začali jsme s prací na obtížné větě: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ Bylo zapotřebí mnoho času k jasnému pochopení tohoto verše.

Slunce již tolik nehřálo, avšak vzduch zůstával stále ještě vlhký a těžký. Komáři létali v hejnech kolem nás. Dnes mne však tolik nerušili jako obvykle. Hovořili jsme spolu dál a snažili se pochopit hluboký význam verše. Jak jen máme chápat, že „Slovo“ se stalo tělem? Jak k tomu došlo? Co je milost? Co je sláva? Jak může být člověk plný pravdy? Jakým způsobem tohle všechno přeložíme do jazyka mamainde?

 

Mezitím slunce úplně zapadlo. Studený večerní vánek zaplašil komáry a zpřeházel mé listy s poznámkami. Zapálil jsem několik svíček. V jejich mihotavém světle jsem spatřil Timoteův napjatý obličej. Pracovali jsme dál, dokud mi bez velkých citových výlevů nedal najevo svou spokojenost, že tento verš pochopil a že se nám ho podařilo správně přeložit. Nyní se chtěl vrátit zpět do svého domu.

Vstal jsem, protáhl se a začal jsem se těšit na opožděnou večeři. Najednou jsem však uslyšel Timotea, jak s hlasitým pokřikem spěchá vesnicí. Nevěřil jsem vlastním uším. „Haló,“ křičel tak hlasitě, jak jen mohl, „pojďte sem všichni a poslouchejte, co vám chci říct! Ten Ježíš Kristus nebyl pouze nějakou duchovní bytostí, jak jsme si dosud mysleli, nýbrž i člověkem. Byl obojím v jedné osobě!“ Příslušníci kmene Mamainde se rychle shromáždili, a zatímco si sedali k ohni, hovořili rozčileně jeden přes druhého. V tu chvíli jsem zapomněl na večeři, šel jsem k nim a poslouchal. Byl jsem svědkem fascinující události, kdy Timoteo ukázkovým způsobem vysvětlil své rodině a přátelům jednu z nejhlubších duchovních pravd, ačkoli jí sám teprve před chvíli porozuměl.

Když jsem se potmě vracel domů, hovořili stále ještě o verši z Jana 1,14. Duch Svatý vykonal svou práci. Uchopil meč Božího Slova a použil ho. Přeložené Slovo proniklo přímo do srdce jednoho z amazonských indiánů a přineslo tak do mnohých životů světlo.

Peter Kingston, Brazílie