Když se v odlehlé horské vesničce ve východní části ostrova Nová Guinea koncem čtyřicátých let Aindei Wainzo narodil, nikdo netušil, že to jednoho dne dotáhne až na absolventa vysoké školy a bude překládat Bibli. Jen málo lidí vůbec vědělo o existenci jeho národa Anaaitya.
Život ve vesnici se odehrával podle zaběhnutých tradic, kontakt s okolním světem nebyl tehdy častý. Podle vzpomínek Aindeiho to k idyle mělo daleko. Anaaityaové se všude v přírodě a také ve svém životě obávali nepředvídatelného působení různých duchů. Vynakládali mnoho úsilí na to, aby se duchové nerozzlobili. Lidé dodržovali různé zvyky, některé oblasti pro ně zůstávaly tabu, a přesto si nemohli být nikdy zcela jisti, zda na ně někde nebude číhat nebezpečí. Ve stálém strachu a obavách žili zejména ti, kteří si pomocí černé magie podřídili duchy k plnění vlastních záměrů, a takto mohli zcela cílevědomě přinést jiným lidem neštěstí.
Příslušníci národa Anaaitya žili s okolními národy v neustálém napětí. Často docházelo k vojenským střetnutím. Aindei stále s hrůzou vzpomíná na přepadení znepřáteleným národem, při kterém byli jeho sestra a bratranec zabiti a poté snězeni. On sám a jeho matka jen stěží unikli do pralesa, a tak se zachránili.
V roce 1957 navštívil národ Anaaitya poprvé jeden německý misionář a seznámil je s evangeliem. Později se i někteří z místních lidí stali misionáři a založili sbory v okolí. Také Aindei Wainzo byl zasažen zvěstí o Boží lásce a nechal se pokřtít. V roce 1967 se do vesnice vypravil jeden manželský pár z řad Wycliffových překladatelů Bible, aby zde pracoval na překladu Nového Zákona do jazyka Anaaitya. Aindei právě ukončil vzdělání a stal se pro ně při překladatelské práci důležitým pomocníkem. Po několika letech byla jejich spolupráce náhle přerušena, protože překladatelé museli zemi ze zdravotních důvodů opustit.
Co se nyní stane s překladem? Pro Aindeiho se Bible nestala jen pramenem osobního duchovního života. Velmi silně si uvědomoval, jak je Boží Slovo v rodné řeči pro křesťany z jeho národa důležité. Rozhodl se v práci dále pokračovat. Během spolupráce s manželským párem překladatelů se mnohému naučil, ale uvědomoval si také mnohé nedostatky svého vzdělání.
Navštěvoval proto kurzy na univerzitě v Papui – Nové Guineji a nakonec obdržel stipendium pro teologické vzdělání v USA. I když se mu díky tomu otevřely v jeho zemi nejedny dveře, on sám viděl svůj nejdůležitější úkol v dokončení překladu Bible pro svůj národ. Bůh ho k tomuto úkolu velmi povzbudil veršem: „Oznamte to mezi pronárody a rozhlaste, zvedněte korouhev, rozhlašujte, nic neskrývejte.“ (Jeremjáš 50,2)