Jako Wycliffe posíláme do různých koutů světa odborníky, kteří pomáhají jazykům, jež dosud nemají svou psanou podobu. Naši pracovníci jazyk nejprve pečlivě analyzují, popisují jeho strukturu a vytvářejí abecedu i základní gramatiku. Díky tomu mohou vzniknout první slabikáře a učební materiály.

Písmo ve vlastním jazyce

Naše práce má zásadní dopad na vzdělanost dětí. Učíme místní obyvatele číst a psát v jejich mateřském jazyce, čímž otevíráme dveře k dalšímu vzdělání. Výzkumy opakovaně ukazují, že děti, které se první dva roky učí ve svém rodném jazyce, mají výrazně vyšší šanci osvojit si i oficiální jazyk své země. Tím se zvyšují jejich studijní výsledky i budoucí životní příležitosti.

Zároveň věříme, že když mohou lidé číst Bibli ve svém vlastním jazyce, rozumí jí mnohem hlouběji. Text k nim promlouvá přirozeně, obrazy jsou srozumitelnější a poselství se dotýká jejich života osobněji.

Podpora mateřského jazyka pro nás není jen otázkou kultury, ale především investicí do budoucnosti místních lidí. Díky ní získávají pevné základy, sebevědomí a reálnou šanci uspět ve škole i v životě.

Ostrovy s více než 800 jazyky

„V zemi s více než 800 jazyky vaše práce pomohla dát hlas našim lidem v jejich vlastních jazycích a zároveň posilovat jednotu v naší rozmanitosti.“ Těmito slovy ocenil premiér Papuy-Nové Guineje James Marape práci organizace SIL při příležitosti 70 let jejího působení v zemi.

Uplynulých 70 let je silným důkazem toho, čeho lze dosáhnout díky spolupráci odborníků SIL s místními i národními lídry. Společné úsilí o podporu jazyků Papuy-Nové Guineje prostřednictvím překladů, rozvoje gramotnosti a jejich zachování přineslo viditelné změny napříč celou zemí. Premiér Marape dokonce označil tuto práci za jeden ze základních pilířů národní jednoty, identity i duchovního života: „Vaše práce není jen přínosná — je nezbytná.“

Lidé přebírají odpovědnost za svůj jazyk a kulturu

Obrovská jazyková rozmanitost Papuy-Nové Guineje zároveň představuje mimořádnou příležitost pro pozitivní změnu. Od roku 1956, kdy SIL v zemi začala působit, pracují její spolupracovníci bok po boku s místními komunitami, sdílejí jejich každodenní život a často zde i vychovávají své rodiny. Na výročním setkání to připomněl i poslanec John Boito: „Nebyla žádná silniční infrastruktura, telefony ani internet — jen náročné stezky a odhodlání. Tito lidé žili v našich vesnicích, jedli naše jídlo a stali se součástí našich životů.“

Společně byli svědky významných historických milníků, včetně získání nezávislosti v roce 1975. Dnes se do rozvoje vlastních jazyků zapojuje stále více komunit. Podle Marapeho vzdělávací programy SIL „posílily celé generace obyvatel Papuy-Nové Guineje, aby převzali odpovědnost za své jazyky, kulturu i duchovní růst“. Doposud byla zahájena práce téměř na polovině z přibližně 840 jazyků v zemi — a další budou následovat.

Vláda podporuje práci na překladu Bible

Premiér také vyzdvihl význam překladu Bible pro národní jednotu. Podle něj překlady Nového zákona do více než 230 místních jazyků umožňují lidem „číst Písmo ve svém mateřském jazyce“, což vede k proměně životů i posilování komunit. „V zemi plné rozmanitosti nás spojuje Boží slovo. Navzdory kmenovým a kulturním rozdílům nacházíme společný základ ve víře,“ uvedl.

Marape zároveň ujistil, že vláda Papuy-Nové Guineje bude i nadále pevně podporovat činnost SIL. John Boito vyzval k tomu, aby se neztratil odkaz započatý v roce 1956: „Nedovolte, aby tento oheň vyhasl. Pokračujte v inovacích a zajistěte, aby každý obyvatel mohl slyšet a číst ve svém vlastním jazyce

Po 70 letech působení tak partnerství mezi SIL a obyvateli Papuy-Nové Guineje slibuje ještě hlubší a dlouhodobější proměnu komunit, kterým společně slouží.

Foto: Gary McMaster
Autor: Kelly Martin

Když Katka spolu se svou učitelkou místního jazyka zakládaly TikTokový kanál, možná to působilo trochu nezvykle. V Čad by to člověk nečekal – jenže i tady se sociální sítě stávají důležitým komunikačním prostorem.

Začaly natáčet krátká videa o pravopisu a gramatice jazyka assangor. Chtěly pomoci lidem lépe porozumět vlastní řeči a podpořit jazyk, který zatím nemá pevně ustálenou podobu. Netušily ale, jak rychle jejich nápad poroste.

„Poslední dva týdny mám pocit, že jsem strávila víc času na TikToku než učením se assangorštiny,“ přiznává Katka s úsměvem. Některá videa už mají desítky tisíc zhlédnutí. Sledují je lidé nejen z Afriky, ale i ze zahraničí – velká část publika je ze Súdánu, další třeba z USA.

Pod videi se objevují komentáře v arabštině. Katka si je sama nepřečte, ale když se potká se svou učitelkou Ihsaan, společně je procházejí. Ihsaan překládá, vysvětluje a pomáhá odpovídat. Často přicházejí i konkrétní otázky: „Kde se dají sehnat knihy, které ukazujete ve videích?“

A právě tady začíná další výzva. Materiály, které používají, jsou zatím jen pracovní – jde o pokusnou verzi pravopisu, která se teprve ověřuje v praxi. Podle pravidel jejich organizace se navíc nesmí tisknout ve větším množství. Jak je tedy sdílet s lidmi, kteří o ně mají zájem – třeba i ze vzdáleného Súdánu – a zároveň od nich získat zpětnou vazbu?

I nečekaně přišla pomoc. Ozval se jeden rodilý mluvčí assangoru žijící v Evropě a připravil elektronické podklady pro vznik slovníku. To, co začalo jako jednoduchý nápad, tak postupně přerůstá v projekt, který spojuje lidi napříč kontinenty.

„Ten TikTok trochu nabral větší rozměry, než jsem čekala,“ říká Katka. A tak teď hledá moudrost, jak pokračovat dál – aby to, co začalo pár krátkými videi, mohlo skutečně pomoci jazyku i lidem, kteří jím mluví.