PC – kolega, nebo nářadí?

Pokud bychom chtěli věřit reklamním sloganům výrobců počítačů, museli bychom uznat, že výkonnost jejich zázraků má sotva nějaké hranice. Proč by tedy nešlo do počítače zadat nějaký cizí jazyk, aby pak podle původního textu Bibli do něj přeložil? Jinými slovy – postavit elektronický mozek do jedné řady s Johnem Wycliffem, Martinem Lutherem, Hermanem Mengem a stovkami překladatelů na celém světě?

Teoreticky je překlad textu z jednoho jazyka do druhého pomocí počítače možný a takové programy jsou už na trhu. U překladu Bible jde však o velice komplexní práci. Je nutné zachytit dosud neprobádaný jazyk a jeho rozdíly vzhledem k jiným jazykům, stejně jako celé bohatství výrazových prostředků a stylistických zvláštností, kulturní podmínky nevyjímaje.

Nesmíme také zapomenout na četné teologické otázky, které je třeba objasnit, když chceme biblický text přeložit výrazovými prostředky cizího jazyka. Tyto úkoly je dodnes, a jistě i v dohledné době, schopen zvládnout pouze ten nejgeniálněji vytvořený počítač – lidský mozek. Počítač v roli kolegy překladatele Bible zůstává tedy i nadále nesplnitelným snem.

Vlastnímu překladu je ovšem velmi blízký proces přizpůsobení překladové verze podmínkám dialektu určité oblasti, což se provádí pomocí počítače. V roce 1980 byl v Guatemale zveřejněn překlad Nového Zákona do nejdůležitějšího dialektu jazyka Cakchikel. Výzkumy však prokázaly, že ještě pro nejméně šest dialektů tohoto jazyka je překlad potřebný. I když jsou tamější dialekty spolu úzce spojeny, nedovedou lidé, kteří je používají, pochopit knihy napsané v centrálním dialektu. Odlišnosti mezi jednotlivými dialekty odpovídají přibližně rozdílům mezi španělštinou, francouzštinou a italštinou.

Nezbyla tedy jiná možnost, než vyslání šesti dalších překladatelů, aby na těchto překladech několik let pracovali. Diference ve stavbě slov a vět mezi jednotlivými dialekty podléhají většinou pevným pravidlům. Rozdíly byly prozkoumány a pak uloženy spolu se slovní zásobou v počítači. Počítač může nyní, vyzbrojen potřebným „věděním“, převést hotový překlad Nového Zákona do jiných dialektů. Samozřejmě je tento překlad pouze první pracovní verzí, která pak ještě musí být upravena. Tato úprava však může být za asistence domorodých spolupracovníků zvládnuta mnohem rychleji než zcela nový překlad.

Lingvisté v Peru se zabývají důkladnou analýzou 19 dialektů kečuánštiny, kterou se tam mluví. To ovšem vyžaduje zvláštní tým pro každý dialekt. Nyní už není výchozím jazykem pouze jeden dialekt. Počítač je analyzuje všechny současně a vytváří takříkajíc „rodinný rodokmen“, aby odhalil společný základ všech těchto dialektů. Takový prototyp kečuánštiny je pak výchozím jazykem, od nějž jsou odvozovány všechny překlady.

I přes zmíněné úspěchy zůstávají počítače stále jenom stroji, které nejsou schopny zachytit ty nejjemnější významové rozdíly. Avšak jejich použití je možné při podobných strukturách výchozího a cílového jazyka k vytvoření prvního, velice kvalitního překladu. Je snad někdo, kdo by nepřijal nabídku, která mu ušetří 80 až 90% práce?