Společně s mým pomocníkem z národa Gahuku jsme dokončili překlad 5. kapitoly I. listu ke Korintským. Pavel zde dává věřícím v Korintu pokyny, jak se chovat vůči muži, který žije nemorálním životem. V 6. verši se říká: „Nevíte, že trocha kvasu celé těsto prokvasí?“ Trpělivě jsem svém pomocníkovi vysvětloval vše o kvasu a jeho funkci při výrobě chleba. On však rezignovaně zavrtěl hlavou a povídá: „Můžeme to takto přeložit, když na tom trváš, ale myslím si, že to lidé nepochopí. Oni totiž nevědí, jak se peče chléb, a vůbec nemají ponětí o kvásku a jeho funkci. Jak pak mají porozumět tomu, co říká Pavel?

 Ale …,“ najednou mu hlavou proletěla myšlenka, které se chytil a řekl, „je ještě jiná možnost. Když zabíjíme zvíře, nachází se v jeho těle taková část, kterou nikdy nenařízneme, neboť bychom tím znehodnotili ostatní maso.“ Došlo mi, že má na mysli žluč. A také mi bylo jasné, že našel velice vhodný příklad vycházející z kultury jeho národa. „Můžeme to tak přeložit,“ pokračoval, „žluč je sice nepatrná část, ale pokud se jen kousek uvaří společně s masem, je celý pokrm hořký a nedá se jíst. Vy o tom nevíte?“

O správnosti své verze byl pevně přesvědčen, ale já jsem přesto podotkl: „Ale jak to uděláme s následujícím veršem, ve kterém Pavel říká, že máme starý kvas odstranit?“ „Oh, to není těžké,“ odvětil. Potom mi vysvětlil, že jeden z obyčejů národa Gahuku spočívá v označování špatných lidských vlastností slovem žluč a dodal: „Můžeme jednoduše říct: ‘Odstraňte tuto ohavnou věc ze svého středu, a pak budete opravdu chutným pokrmem’.“ Chvíli jsem o jeho návrhu přemýšlel, potom jsem si o tom promluvil s ostatními kolegy.

Nakonec jsem byl i já přesvědčen, že jsme našli velmi výstižnou náhradu pro biblický ‘kvas’, hlavně proto, že Ghakuové tyto verše správně pochopí. O přípravě masa toho totiž ví, na rozdíl od pečení chleba, hodně.

Ellis Deiblerová, Papua – Nová Guinea