Mnohé verše se zdají být pro překlad velmi jednoduché, protože se v nich vyskytují pojmy, které znají všude, jako např. ryby a hadi. Každý obezřetný překladatel je však neustále ve střehu a prověřuje verše s pomocí nějakého domorodce v jeho mateřštině, aby si byl zcela jistý.

Když Wendell Jones a jeho spolupracovník v Kolumbii vyhotovili návrh Lukášova evangelia v jazyce národa Barasano, šel Wendell za svým přítelem Moterem, aby překlad ověřil. Motero četl verš z Lukáše 11,11: „Je mezi vámi nějaký otec, který by dal svému dítěti hada, když ho prosí o rybu?“ Samozřejmě že ne, odvětili bychom, stejně jako i Židé v době Ježíše Krista. Ale pro Motera to vůbec nebylo samozřejmé. On a jeho rodina jedí totiž hadí maso rádi. Nebylo by to nic mimořádného, kdyby donesl z pralesa hada a jeho maso nabídl svému synovi. Pro indiány je tento verš nepochopitelný, protože pro ně je hadí maso pochoutkou. Wendell a Motero museli tedy přijít na to, které zvíře by indiáni svým dětem nikdy nedali. Po několika diskuzích se nakonec rozhodli použít namísto ‘hada’ slovo ‘úhoř’, neboť národ Barasano se úhořů štítí. Takto se zmíněný verš stal srozumitelným pro Motera i jeho národ.

Larry Clark, Kolumbie