Každý víkend se Augustin Tine vydává po silnici A1 z Thiès – třetího největšího města v Senegalu, kde přes týden pracuje jako překladatel Bible – zpět domů ke své rodině do pobřežního města Mbour.

Jeden víkend minulého roku však přivezl něco, co nikdy předtím neexistovalo – nahrávku první knihy Bible přeložené do současného jazyka wolof, kterým mluví naprostá většina obyvatel Senegalu, včetně Augustinovy rodiny.

Tu neděli Augustin a jeho žena Thérèse vzali jako obvykle svých sedm dětí do baptistického kostela v Mbour. Jako obvykle hrál na kytaru v chválící skupině a jeho srdce bylo plné radosti, když pomáhal vést lidi k uctívání Ježíše.

Odpoledne se pak Augustinova širší rodina sešla u něj doma a on udělal něco velmi zvláštního. Položil svůj telefon na stůl, zesílil hlasitost a stiskl -play- na Lukášově evangeliu.

„Tak jsem se setkal s Pánem!“

Na rozdíl od více než 97 % obyvatel Senegalu Augustin nevyrůstal jako muslim. „Když jsem se přestěhoval do Mbour, kostel, do kterého jsem dříve chodil, byl ode mě velmi daleko,“ vysvětluje Augustin.

Jednoho dne si Augustin a Thérèse povídali se svými sousedy a ptali se jich, do jakého kostela chodí. “Řekli, že je to evangelický baptistický kostel, a pozvali nás, abychom tam přišli,” říká Augustin. “Tak jsme tam šli a vedoucí církve mě pozval na biblické hodiny, které pořádal, a až tehdy jsem se setkal s Pánem. Bible, kterou Augustin při svém poznávání křesťanství studoval, byla ve francouzštině. To ale není jazyk, který bych používal v každodenním životě, přemýšlel v ní, nebo mluvil se svou rodinou.

„V té době jsem pracoval jako stavitel,“ říká Augustin. “Měl jsem však přítele, který pracoval na překladu Bible, a tak jsem viděl, jak je důležité mít Bibli v místních jazycích, a táhlo mě to k tomu, abych se zapojil do překladu.

Pak se Augustin setkal s pastorem Bagnem, který vede projekt překladu do současného wolofského jazyka, a nadchl se pro to, jaký dopad by mohl mít překlad do současného wolofského jazyka v celém Senegalu. „Bagne mě pozval na překladatelské školení,“ vzpomíná Augustin. „A poté jsem se stal členem překladatelského týmu.“

Většina lidí v Senegalu jsou mladí lidé

Když Augustin přemýšlí o tom, co tento překlad změní, myslí především na budoucí generace. „Většina lidí v Senegalu je mladá,“ vysvětluje Augustin. „A jejich hlavním jazykem je současná wolofština, takže aby porozuměli Božímu poselství, musí ho slyšet v současné wolofštině.“

To je důvod, proč překladatelský tým pro současnou wolofštinu pracuje s takovým nadšením a nasazením. První knihou, kterou tým přeložil, byl Lukáš, který je nyní dostupný jako aplikace, takže k němu mají lidé přístup na svých telefonech. V současné době je tým ponořen do překladu Skutků apoštolů.

Důležitou součástí překladatelského procesu je testování – aby se zajistilo, že to, co lidé slyší, odpovídá původnímu významu. Proto Augustin svolal svou rodinu a stiskl tlačítko -play- u Lukáše.

„Pochopili to a přijali Krista!“

To nedělní odpoledne v Augustinově domě, kdy poprvé slyšeli Ježíšův příběh v jazyce wolof, mělo na jeho širší rodinu obrovský dopad.

„Když jsem jim pustil Lukáše v současném wolofu,“ vzpomíná Augustin, „pochopili to a výsledkem bylo, že moji bratři, švagrové a neteř přijali Krista jako svého Pána a Spasitele. To je šest lidí, kteří se stali křesťany hned první den, kdy slyšeli evangelium ve svém jazyce!“

To, že překlad i v této rané fázi plní to, co má – umožňuje lidem poznat Ježíše prostřednictvím Bible -, je pro Augustina velkým povzbuzením. „Chválil jsem Boha,“ říká Augustin. „A měl jsem také pocit zadostiučinění, že si Bůh používá mě a mou práci.“

Naděje pro další generace

Augustin ví, že by tuto práci nemohl dělat bez finanční a modlitební podpory, kterou on i tým Současný Wolof dostávají od lidí, jako jste vy.

„Poselství, které bych chtěl předat křesťanům, kteří nás podporují modlitebně i finančně,“ říká Augustin, je, že jsme velmi vděční a prosíme, abyste nás i nadále podporovali, protože práce, kterou společně děláme, je velmi cenná.

Vzhledem k tomu, jaký dopad měl návrh překladu Lukáše na jeho rodinu, vkládá Augustin velké naděje do dopadu, který bude mít dokončený překlad Lukáše. „Mým snem,“ říká, „je vidět Senegalce, jak přijímají Ježíše jako svého osobního Pána a Spasitele.“

Augustin se modlí, aby jeho práce byla součástí neocenitelného odkazu pro budoucí generace. „Doufám, že díky tomuto překladu lidé poznají, kdo je Bůh, a porozumí jeho slovu. Doufám, že další generace to budou moci sdílet se svými dětmi a jejich děti se svými dětmi a se všemi dalšími generacemi.“