Schocomputer

Psaní na stroji byla docela náročná práce, pokud člověk neprošel potřebným vzděláním, jak psát dlouhý text, plný neobvyklých písmen a slov.

Psaní je však při překladu Bible víc než dost. Dříve k tomu sloužil starý dobrý psací stroj. Když se u elektrických psacích strojů objevily korekční pásky, které umožňovaly překlep ihned opravit, znamenalo to velké ulehčení práce. V 70. letech byly poprvé při překladu Bible použity počítače. V odborném žargonu se jim říká „laptopy“, v němčině „Schocomputer“, (Scho = klín).

Takto se stalo běžnou praxí to, o čem překladatelé Bible v dřívějších letech pouze jen snili. Překladatel si vezme počítač s sebou do vesnice a vyřídí práci na překladu textů nebo zpracování jazykových materiálů přímo na místě.

Dříve to bylo jen sotva možné, počítače byly příliš velké, citlivé a potřebovaly stálý přísun elektrické energie. Byly umístěny v misijních centrech a všechnu práci bylo nutno vykonávat jen tam.

Steve Pillenger lives in Johannesburg, South Africa and works as a type setter.

Protože se notebooky dají velice snadno nabít pomocí nabíječek na sluneční energii, je možné je použít vlastně kdekoli. V současné době patří notebooky k výbavě překladatele Bible s takovou samozřejmostí, jako kdysi psací stroje.

V textech se dají lehce provádět korektury, doplnění, přesuny a vynechávky bez toho, aby se muselo škrtat, kroužkovat, psát mezi řádky apod. Dříve bylo nutné po korektuře každou stránku znovu přepsat. Dnes se uložený soubor dá jednoduše kdykoli vytisknout a tím odpadá neustálé a časově velmi náročné přepisování.

Velkou výhodou je také to, že počítač může v dlouhém textu provést změnu jevu, jenž se tam vyskytuje mnohokrát, automaticky a na všech místech najednou.

Pro většinu jazyků jsou také nutná další písmena, která v latince nenalezneme. Dříve se musely upravit psací stroje tak, aby bylo možné napsat i tyto „zvláštní“ hlásky. V počítači se dají snadno použít i jiné druhy písma, jako například arabské nebo laoské.

Samozřejmě, že počítač šetří čas a usnadňuje práci, ale mnoho času je nutné rovněž investovat. Je potřeba naučit se počítač obsluhovat, pracovat v daném programu, vyzkoušet nové možnosti, často pátrat i po příčinách nedostatků a ty pak odstraňovat. U komplikovaných přístrojů a programů se také mohou vyskytnout technické chyby. V centrech Wycliffovy misie jsou proto IT specialisté, kteří nejen počítače instalují, či servisují, ale také školí.

Dnes si nikdo z překladatelů Bible nedokáže práci bez počítače ani představit. Stejně jako kdysi vynález papíru nebo knihtisku, změnily i počítače práci na překladu a šíření Bible. Pracovní postupy se zjednodušily, vše se dá provézt mnohonásobně rychleji, vzrostly ale požadavky na vzdělání, technické znalosti a koncentraci při práci na počítačích.

Revize

Kdybyste někdy měli příležitost sedět se mnou a s mým spolupracovníkem Gadu několik dní u psacího stolu v jedné z filipínských vesnic, všimli byste si tří výrazů jazyka Tboli, které Gadu neustále používá.

Ten první je „Segton ko?“ (Je to správně?), jinými slovy: souhlasí to opravdu s tím, co chtěl pisatel tohoto oddílu vyjádřit? Mezi odborníky bychom řekli: Je to exegeticky správné? Zodpovězení zmíněné otázky na nás klade velkou odpovědnost a já se musím postarat o to, aby ANO bylo opravdu oprávněné.

Povrchní přečtení oddílu zde nestačí. Často si musím nejprve já sám pomocí různých komentářů, slovníků a jiných pomůcek objasnit, o čem daný text vlastně mluví. Teprve pak mohu překlad správně posoudit.

Druhý „Gaduův“ výraz zní: „Tagad, Ye Udi“ (Počkej chvilku, matko!). Takto mě často přerušuje, když mu není nějaký úsek zcela jasný nebo není srozumitelně a přirozeně přeložen tak, jak to má Gadu rád. Jeho měřítkem je myšlenka, že Nový Zákon má znít  jako rozhovory starých mužů, kteří mluví jazykem Tboli velmi dobře. O tento cíl velmi odpovědně usiluje. Takže já pak trpělivě čekám tak dlouho, až Gadu řekne: „Tagad.“, což znamená, že je s vybraným výrazem zcela spokojen.

Třetí výraz zní: „Teyem uu, Ye Udi.“ Takto vyjadřuje netrpělivost. „Teyem uu“ – napiš to tam, jinak zapomenu, co jsem říkal! Potom o tom budeš přemýšlet! „Teyem uu“ – neškrábej ty poznámky mezi řádky, později je nebudeme vůbec schopni přečíst! „Teyem uu“ – je opravdu nutné, abychom to měnili? Někdy si to jen tak pro sebe nesrozumitelně bručí, například když jsem mu jednou předložil několik návrhů, jak může dvě věty smysluplně spojit dohromady. Nakonec se na mě podíval, zavrtěl hlavou a řekl: „Teyem uu, Ye Udi“ – jak mám přemýšlet, když pořád mluvíš?

Přesnost překladu

Po ověření správnosti překladu domorodými obyvateli se rukopisem zabývá ještě překladový poradce. Jeho úkolem je stanovit, zda je překlad přesný a zda plně odráží význam původního textu. Poradci jsou opravdu experti a jsou pro tuto práci důkladně vzděláváni.

David Hargrave je například pověřen ověřováním překladů pro australské křováky. Studoval teologii a absolvoval kurzy překladatelského poradenství a ověřování rukopisů. Všechna vydání překladů Bible pro Austrálii projdou před tiskem jeho rukama. Samozřejmě, že sám nemůže ovládat celou řadu nejrůznějších jazyků, jejichž překlad má ověřit.

Pracuje proto se zpětným překladem do angličtiny. Překladatel Bible tedy převede slovo po slovu zpět do angličtiny, aby David co nejpřesněji zjistil, o čem text v řeči tamějších domorodců vlastně vypovídá. Pomocí komentářů, slovníků a jiných pomůcek pak David ověřuje přesnost překladu a zaznamenává si místa, která se mu zdají nesrozumitelná nebo pochybná. Potom se setkává s překladatelem a prochází s ním všechny úseky, které si poznamenal. Většinou je také přizván i domorodý spolupracovník, který může mnohem lépe posoudit, co je překladem ve skutečnosti vyjádřeno.

Vycvičené oko poradce může zpozorovat některé nepřesnosti nebo chyby, které překladateli nebo domorodému poradci unikly. Často ze společných diskuzí vycházejí návrhy na zlepšení těžko srozumitelných míst.

Tak třeba Dave Hargrave žasl nad překladem Jana 1,29: „hle, zde je beránek Boží, který snímá hříchy světa“ v jazyce původních obyvatel. Tento verš tam vyzněl následovně: „On je jako mládě ovce od Boha. On, který přichází, vezme pryč vaše zlé věci, které činíte.“ Nešlo mu zde přitom o výrazy „mládě ovce od Boha“ nebo „zlé věci, které činíte“. Věděl moc dobře, že v jazycích původních obyvatelů Austrálie se nenacházejí přesná slova pro pojmy „beránek“ a „hřích“. Mnohem více však uvažoval o tom, zda tamější obyvatelé bez znalosti dobového pozadí Starého Zákona pochopí, co beránek Boží vlastně znamená. Když se na to optal jednoho z domorodých obyvatel, vyšlo najevo, že vůbec nepochopil, proč je Ježíš označován zrovna jako beránek. Původním židovským čtenářům Janova evangelia bylo zcela jasné, že se jedná o obětního beránka, který byl přinášen do chrámu jako oběť smíření za vlastní viny. Ale odkud to mají vědět australští domorodci? Na doporučení Davea překladatel původní verzi o tuto informaci rozšířil a verš pak zněl následovně: „On je jako mládě ovce, které bylo dáno Bohem ke smíření.“ Takto mohou i australští čtenáři pochopit to, co bylo pro Židy samozřejmostí.

Zkušební proces vyžaduje mnoho trpělivosti a otevřenosti ze strany překladatele, ale také velkou míru vcítění se ze strany poradce. Nakonec je rukopis většinou plný korektur, poznámek a škrtanců. Především první knihy překladu musí být často nově přepracovány. Jak práce pokračuje, zvětšují se také zkušenosti a jazykové znalosti překladatelského týmu, a tím se kvalita překladu zlepšuje. Potom se poradce spokojí už jen s namátkovou kontrolou důležitých nebo zvlášť obtížných míst.

Postup kontroly a zkoušek je samozřejmě velmi namáhavý a časově náročný. Ale je nutný pro to, aby mohlo Boží Slovo k lidem mluvit skutečně jasně a nefalšovaně.

Wycliffovi překladatelé Bible, z.s.