Články

Historie – světového dne modliteb Wycliffe

Cam Townsend posing with two chiefs in costume.

Proč je 11. listopad Světovým dnem modliteb Wycliffe?

Cameron Townsend a Leonard Livingston Legters překročili hranice s Mexikem 11. listopadu 1933, protože Bůh odpověděl na jejich modlitby. Byl to začátek začátku organizace Wycliffe – Překladatelé Bible.

Townsend předtím (1931) dokončil překlad Nového zákona do jazyka Cakchiquel v Guatemale. v průběhu přípravy alfabetizačně-vzdělávacího kurzu se potkal Dr. Moisésa Sáenza, odborníka na vzdělávaní z Mexika. Townsend mu vysvětlil svoji filozofii vzděláváni místních indiánů takto: “Pomozme jim naučit se číst v jejich jazyce, aby se stali hrdými na svůj jazyk i kulturní dědictví. Dejme jim Bibli, aby mohli být osvobozeni od zlozvyků a pověr. Naučme Indiány učit Indiány a umožníme jim postavit se na vlastní nohy.” Toto na Sáenza udělalo dojem a tak Townsendovi poslal dopis, ve kterém ho pozval, aby začal podobnou práci v Mexiku.

Když se Townsend v roce 1933 zotavoval z tuberkulózy, navštívil ho jeho nadšený podporovatel Leonard L. Legster. Ten se právě vrátil z Mexika, kde zjistil, že: “Je tam alespoň 50 indiánských kmenů, které nemají Bibli a některé z nich jsou velké.” V srpnu 1933 na Keswické Biblické Konferenci (v USA, ve státě New Jersey) se účastníci modlili za mexické Indiány, protože místní úřady zakázaly vstup novým misionářům do země a ti, kteří tam už v tom čase působili, byli značně omezovaní. Po modlitbách se účastníci konference shodli, že Townsend a Legters by mněli jít do Mexika a získat povolení na překlady Bible pro Indiány.

Tak se tam tito dva muži vybrali. Ale pohraniční stráž jim nedovolila vstup do krajiny. Townsend a Legters se začali modlit. Potom si Townsend vzpomenul, že má při sobě zvací list od Sáenza. Když ho podal strážníkům hned poznali autora listu, známého a uznávaného odborníka na vzdělávání v Mexiku. Rozhodli se zavolat na úřad v hlavním městě Mexiko City.

Legters a Townsend se mezitím modlili, zpívali a čekali na odpověď. Ta nakonec přišla: „Ano, mohou vstoupit do Mexika. Bylo to 11. listopadu 1933.

11. listopad je od té doby Světovým dnem modliteb Wycliffe. Je dobré si znovu a znovu připomínat, že modlitbami jsme začali a jediná cesta, jak dál pokračovat, je modlitba. 

Aktuality, informace, Modlitby za misii

11.11. 2020 Wycliffe – Světový den modliteb

Světový den modliteb Wycliffe – World Day of Prayer je den, kdy si misionáři v partnerských organizacích vyhrazují čas na to, aby se soustředili na Boha, děkovali mu za to, co koná na misijním poli a předkládali mu své prosby. Tato událost se odehrává vždy 11. listopadu.

Organizace navzájem sdílejí modlitební náměty a lidé tak mají možnost se modlit a společně prosit Boha, aby „otevíral dveře“ tam, kde jsou zavřené. Modlete se, aby táto příležitost vedla k vzájemnému porozumění, k jednotě v týmech,  ale také v celém hnutí překladu Bible ve světě.

O tom, jak se 11. listopad stal pro Wycliffe světovým dnem modliteb si můžete přečíst Zde.

„Shalom“ – je tématem Světového dne modliteb .

Šalom, je často překládáno jako mír či pokoj a má význam, který přesahuje pouhou absenci konfliktu. Hebrejské slovo Šalom naznačuje, že i uprostřed problémů a krizí a zlomenosti můžeme nalézt klid a pohodu.“ Nemůžeme prožívat Šalom, když jsme vzdáleni od Boha. Pán Ježíš je Knížetem pokoje a je zdrojem pokoje (Izajáš 9: 6-7).

Žijeme ve světě „VUCA“ – Volatile, Uncertain, Changing and Ambiguous, (česky NNNS – Násilný, Nejistý, Nejasný a Složitý). V době globální pandemie COVID-19 jsme zažívali jen velmi málo klidu, jistoty a stability. Uvědomujeme si, že i když nejintenzivnější fáze pandemie skončí, bude to mít dopad na celý svět. A ani hnutí překladu Bible nebude proti těmto dopadům imunní.

Těsně předtím, než byl Ježíš ukřižován, řekl: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ Ev. Jana 14.27

Všichni můžeme zažít tento úžasný dar pokoje, když se spolu budeme modlit.

 

 

Modlitební náměty pro Světový den modliteb – Wycliffe Day of Prayer 2018

O přístup ke konkrétním modlitebním námětům ze Světového dne modliteb můžete požádat na e-mailové adrese – info@wycliffe.cz

 

Pokud chcete podpořit některý z projektů, informace najdete na www.wycliffe.cz/projekty/ nebo pište na info@wycliffe.cz.

Dílna překladatele, KULTURNÍ PROBLÉMY

Mezi dvěma světy

Práci překladatele můžeme velmi názorně charakterizovat  pomocí jednoduché slovní hříčky : Překladatel musí text „přeložit“, stejně jako překládá převozník svým člunem zboží z jednoho břehu na druhý. Použijeme-li tento obraz, tvoří výpověď a význam původního biblického textu náklad člunu. Břeh, ze kterého náklad pochází představuje svět lidí, kteří Bibli napsali a pro něž byla původně určena, to znamená Palestinu v době Starého a Nového Zákona. S jejich kulturou a životním stylem se v biblických příbězích neustále setkáváme. Pomysleme jen na to, jak často vycházejí podobenství, která používal Pán Ježíš, ze všedního života rolníků a rybářů. Ten druhý břeh je svět lidí, jimž je Bible překládána. Může být celkem podobný tomu v Palestině, ale většinou se určitým způsobem liší.

Ta místa, u nichž může na základě kulturních rozdílů dojít k neporozumění nebo špatnému pochopení, představují pro překladatele velké nebezpečí. Stalo se například, že lidé z národa Yalanji (Austrálie) došli při čtení pasáže o ukřižování Pána Ježíše k závěru, že si Ježíš smrt zasloužil. Tvrdili, že se Ježíš jako mladý muž nikdy neměl stavět proti starším svého národa a neměl napadat stávající náboženské zřízení. Oni sami by takovéto chování také netrpěli. Na pozadí své vlastní kultury pochopili tuto zvěst zcela špatně. Stejné to bylo s třetím veršem 12. kapitoly Lukášova evangelia u indiánů Tzotzil z Mexika. Pán Ježíš praví, že to, o čem se nyní mluví v ústraní, bude jednou hlásáno ze střech. V Palestině to bylo možné, protože tam domy měly ploché střechy, z nichž bylo možné rozhlásit zprávu po celé vesnici. Obydlí indiánů však mají strmé střechy. Nikdo by na ně nešplhal jen proto, aby mohl rozhlásit nějakou zprávu. Nedovedli si tedy představit, jaký je smysl tohoto verše.

Z toho vyplývá, že překladatel musí znát nejen slovní zásobu daného jazyka, ale také kulturní pozadí. Jeho pracovní plán zahrnuje studium prostředí, způsobu života a náboženství dotyčného národa. Takto se může překladatel vyvarovat nejen různých překladových přehmatů, ale dovede také snadněji nalézt slova pro překlad obtížných výrazů, na které by jinak jen stěží narazil.

Překladatel, který pracoval v Austrálii pro národ Gumatj, měl například velké problémy s veršem z listu Efezským 1,13, ve kterém Pavel mluví o tom, že věřící jsou ‘zapečetěni’ Duchem Svatým. Gumatjové neznají ani dopisy, ani vosk, takže v jejich řeči tyto výrazy chybí. Po dlouhém a usilovném hledání překladatel narazil na jeden starý obyčej, který přesně odrážel smysl této výpovědi. Když si chce nějaký muž vyrobit novou kánoi, vypraví se do lesa a vybere si strom vhodný k tomuto účelu. Ten zvláštním způsobem označí, aby každý hned rozpoznal, že si na něho dělá nárok, a aby se ho nikdo jiný neodvážil porazit. Slovo používané pro značení stromů mohl překladatel použít k objasnění verše z listu Efezským.

Překladatel Bible (jako převozník mezi dvěma břehy) musí často překonat velmi silný proud. Avšak i přes jazykové a kulturní hranice je možné, aby předal lidem na druhém břehu jasný a ucelený obraz biblické zvěsti.

Wycliffovi překladatelé Bible, z.s.