Archiv autora: Sasa Harvanova

Články, Příběhy

Žalmy, které zpívají!

Jaké jsou vaše oblíbené pasáže z Bible?

Je to třeba Jan 3,16. Možná Izajáš 40,31? Nebo Jan 14,16? Nebo snad celý 1. list Korintským 13.kapitola? Ale nejspíš je tam i pár žalmů. Třeba Žalm 23. Nebo Žalm 8, Žalm 1 nebo…

Milujeme žalmy, protože jsou plné vášně a chvály, hlubokých pocitů, nálad, nářků a rozhovorů s Bohem… slova, která tak krásně odrážejí lidskou zkušenost. A stejně jako to dělávali Izraelité, tak i my je zhudebňujeme, abychom je mohli zpívat sobě navzájem i Bohu.

Žalmy můžeme číst, mluvit a zpívat, protože byly přeloženy do našeho jazyka.

Ale co když ještě přeloženy nebyly? A co když žijete ve společnosti, kde se kultura předává ústní formou. A proto potřebujete jiný způsob překladu biblické poezie? Co pak uděláte?

Skupina překladatelů přišla s řešením!

Většina národů má bohatou tradici poezie a ústního umění. Iniciativa „Žalmy, které zpívají“ poskytuje prostor, kde mohou básníci, písničkáři a další umělci, kteří tvoří ústní formou, překládat žalmy takovým způsobem, který je spojuje s jejich komunitami a kulturou.

 

Tým z Cokwe „Žalmy, které zpívají“ přednáší Žalm 8

V současné době se tato platforma pilotně zavádí v šesti jazycích v různých skupinách v Africe. Zahrnuje to městské a venkovské prostředí, angličtinu a portugalštinu, muslimské a křesťanské prostředí a velké a malé jazykové skupiny; doufáme, že se iniciativa rozšíří po celém světě.

Benjie a Rhoda Leachovi slouží u společnosti Wycliffe a pracují s lidmi Cokwe v Angole a Wantu* v Malawi. Benjie říká:

„Žalmy, které zpívají“ vedou básníky a hudebníky k tvůrčímu procesu překladu žalmů, aby se je mohli učit, slyšet a zpívat, v radosti i v zármutku, v síle i ve slabosti, v důvěře i ve strachu. Chceme, aby to byly „Žalmy, které zpívají“, protože jsou to žalmy ze srdce. Chceme, aby to byly Žalmy k modlitbě, protože nám pomáhají mluvit o Pánu Ježíši, s ním a k němu.

Překladatelé pracují ve skupině a procházejí deseti-krokovým procesem od poslechu žalmů v jiném jazyce k modlitbě a zpěvu ve svém jazyce. Benjie pokračuje: „Proces je téměř výhradně ústní – tužka a papír jsou odloženy stranou… posloucháme, zapojujeme se, zpíváme a mluvíme. Zpočátku skupina vymýšlí rytmickou a poetickou ústní verzi žalmu – překlad, který „žije“. Pak následuje kontrola správnosti a hledání možností, jak poezii vylepšit. Na konci mají k dispozici soubor s hotovým textem, audio nahrávku a alespoň jednu píseň založenou na části nebo celém žalmu.

Očekáváním je, že tyto žalmy se pak vrátí zpět do komunity a budou se používat, stanou se součástí každodenního života nejen v kostelích, ale i venku v komunitě.

 Je to ukládání Božího slova do jejich srdcí – říká Joel

Joel, muž z kmene Wantu, který pracuje na projektu Wantu, říká:

„Jsou to lidé, kteří mají rádi zpěv. Bereme tradiční hudbu a vkládáme do ní slova ze žalmů, takže když lidé písně poslouchají, líbí se jim. Bude to jejich vlastní písně!“

„Budou si je zpívat všude: když půjdou do hor pro dříví, když budou nosit vodu, půjdou do mlýna… budou si je zpívat. Budou zpívat Boží slovo. To jim vloží Boží slovo do srdce:“

Tohle je naše hudba! Pilotní jazyky jsou v různých fázích. Nejpokročilejší je jazyková skupina Kaaps v Jihoafrické republice, která ukazuje, jak velký dopad mohou mít „Žalmy, které zpívají“.

 

„Tohle je naše hudba! Lidé reagují na představení „Alive in Kaaps“ v Jihoafrické republice

Helen van der Waltová, která slouží ve Wycliffe a pracuje spolu s týmem Kaaps, říká:

„Prostřednictvím projektu „Žalmy, které zpívají“ byl sestaven tým umělců-překladatelů, kteří v jazyce Kaaps zkoumají, překládají a předvádějí žalmy.“ Jejich první workshop se konal v říjnu 2022.

Na počátku byli pozvaní k účasti skeptičtí, ale odcházeli rozzářeni a nadšeni tím, čeho se stali součástí.

‚Tým Kaaps se setkal s úžasným přijetím a nadále pracuje na velmi vysoké úrovni. Po osmnácti měsících projektu dokončili už 39 žalmů. Z toho vzešla skupina s názvem „Žijeme v Kaapsu“. Vytvořili představení přeložených Žalmů, které nyní třikrát uvedli, mimo jiné pro 500 lidí v hledišti.

Dokonce vydali singl z představení Žalm 124, „Assitie Virrie Yirre Wassie“, který se v populární rozhlasové stanici v Kapském Městě stal písní číslo jedna pro rok 2023.‘ Tato rozhlasová stanice nyní každé úterý pořádá relaci nazvanou ‚Assitie Virrie Yirre Wassie‘ (‚A co kdyby tu Pán pro nás nebyl?‘), kam lidé volají a dělí se svědectvími.

Ohlas těchto vystoupení je velmi pozitivní, ale ještě důležitější je dopad, který mají ‚Žalmy, které zpívají‘ na komunitu.

Helen pokračuje: „Podstatné je, že Bůh prostřednictvím této práce osvobodil identitu Kaapů a potvrdil ji jako úžasnou a hodnou Božího slova. Neustále slyšíme lidi říkat věty jako „Takhle mluvíme!“ nebo „Tohle je naše hudba!“. Mluvčí Kaapsu se stávají svobodnými, aby mohli mluvit s Bohem tak, jak mluví se svými bližními, a aby se v bohoslužbě vyjadřovali autenticky celou svou duší. S očekáváním se modlíme, aby se vlnový efekt šířil dál a aby se stále více lidí mohlo hrdě nazývat křesťany Kaaps.

Lizette, jedna z členů týmu „Alive in Kaaps“, to shrnuje:

Live představení „Alive in Kaaps“

„Je pro nás ctí i výsadou přinášet našemu lidu Boží slovo v písních, tanci, mluveném slově, dramatu a v jazyce našeho srdce. Je pokorné a vzbuzující úctu, když víme, že našemu lidu přinášíme poselství naděje, uzdravení, obnovy a uznání.“

Jména změněna z bezpečnostních důvod

 

 

 

Články, Dílna překladatele

Je to jako chodit po vodě!

Autor: Tanya Prokhorova

„Tohle město je pro jazyky černá díra,“ stěžoval si překladatel, který pracuje pro Moskevský institut pro překlad Bible, když jsem s ním dělal rozhovor. Pro mě byla tato slova naprosto nečekaná, protože předtím jsem slyšel zcela jinou charakteristiku Machačkaly, hlavního města ruské federativní republiky Dagestán na severním Kavkaze. Vzpomněl jsem si, že mnozí lidé nazývali Machačkalu “ rájem pro jazykovědce“, protože Dagestán je nejvíce multietnickým regionem Ruska. Mluví se zde asi čtrnácti jazyky, které patří ke čtyřem různým jazykovým skupinám.

„Když se na malém kousku země shromáždí tolik etnických skupin, lidé se musí nějak dorozumět,“ vysvětlil překladatel, který sám mluví jazykem Lak. „Jejich jediným společným jazykem je ruština. V důsledku toho se Lakům, kteří žijí v menších komunitách daleko od své vlasti, daří zachovat si svůj jazyk ve větší míře než těm, kteří zůstali v Dagestánu. A je tu ještě jeden faktor, který ničí našim lidem schopnost mluvit mateřským jazykem. Paradoxně je to naše vzdělanost. Lakové si vždy vážili vzdělání, všechny učebnice jsou v ruštině a veškerá literatura je v ruštině. Proto bylo po dlouhá léta pro vzdělané lidi prestižní mluvit rusky, zatímco znalost mateřského jazyka zůstávala na úrovni trhovectví.“

Nejen v oblasti vzdělání měli Lakové vždy náskok před ostatními dagestánskými etniky. Lakové byli mezi prvními v Dagestánu, kteří v 8. století přijali islám jako svou národní víru. Díky tomu mají dodnes mezi svými sousedy jedinečnou kulturní a náboženskou prestiž. Není tedy divu, že dnes, v době kulturního obrození, se mladá lacká generace znovu hlásí k muslimské víře. Stejně jako v mnoha jiných kavkazských překladatelských projektech patří mladí členové týmu k muslimské kultuře nebo starší generace k postsovětské sekulární kultuře.

Ukryté útesy

Překladatel z jazyka Lak je svobodomyslný člověk s širokým kulturním rozhledem a skutečný nadšenec pro svůj mateřský jazyk. „Chtěl bych se obrátit na všechny Laky těmito slovy: naučte se svůj vlastní mateřský jazyk,“ říká zapáleně. „Během svého života jsem vystřídal mnoho profesí a teprve když mi bylo už přes padesát let, začal jsem se vážně zabývat zlepšováním své lačtiny. Zpočátku jsem své znalosti jazyka Lak považoval za zcela dostatečné a Korán jsem překládal téměř jako volnočasovou kratochvíli, ale dnes rozumím překladu mnohem více než tehdy. Nyní pokaždé, když začnu překládat Bibli, narazím na pasáže, které mě nutí ke snaze o větší pečlivost a bezchybnost. Písmo svaté je vždy zdrojem inspirace. Nemůžete se ho naučit jednou provždy jako tabulku násobilky a pak ho odložit a v případě potřeby si ho jednoduše připomenout. Když s touto knihou přijdete do styku, když ji čtete nebo si ji prohlížíte, vždycky uvidíte něco, čeho jste si předtím nevšimli. Nyní jsme u toho, že začínáme překládat Janovo evangelium. Bude to obtížné, ale už jsme vstoupili do vody. Budou tam samozřejmě skryté útesy, ale my nepůjdeme po zemi – budeme chodit po vodě!“

Na konci tohoto rozhovoru jsem se nemohl ubránit úsměvu. Není jisté, zda náš překladatel, který není křesťanem, při svých závěrečných slovech zmiňoval záměrně na Ježíše nebo na apoštola Petra, ale vliv obou evangelií, která právě překládal, byl patrný.

Jak úžasná modlitba pro překladatele Bible, kteří začínají svou práci, plnou neznámých skrytých útesů: „Pane, jsi-li to Ty, poruč mi, abych k Tobě přišel po vodě!“

Zdroj: Abridged from T. Prokhorova, 2020, Glimpses of the Glassy Sea (Moscow: IBT). https://ibtrussia.org/en

Foto:
Mapa
Dagestan is situated in the North Caucasus, at the shore of the Caspian Sea.
Credits: File:European Russia laea location map.svg by Uwe Dedering

Machačkala
The capital city of Dagestan, Makhachkala, is sometimes nicknamed “a paradise for linguists”.Credits: Шамиль Магомедов / CC BY-SA

Moře:
To the Lak translator, Bible Translation feels like walking on water.
Credits: Image by Constance Kowalik from Pixabay 

Články

Lidé mají rádi bohoslužby ve svém jazyce!

Když se rozednívalo v okrese Kulawi na indonéském Sulawesi, mohlo to náhodnému pozorovateli připadat jako běžné pondělní ráno.

Lidé přicházející na akci k uvedení nového zákona Moma

Bylo to však něco naprosto jiného. Zde, v jedné z nejodlehlejších vesnic okresu, se v místním kostele sešlo více než 500 lidí, kteří si udělali čas, aby oslavili okamžik, který byl pro ně tak důležitý.

Po dvanácti letech překladatelské práce byl dnes představen Nový zákon v jazyce Moma – a mnozí členové komunity se toho chtěli zúčastnit.

Napětí rostlo! Jeden z členů týmu překladatelů Bible Moma k tomu poznamenal: „Lidé se často ptali, kdy bude Nový zákon dokončen. Nyní je konečně hotový!

Muž čte Nový zákon ve svém jazyce

To, co řekli lidé z národa Moma na zahajovací akci, vystihuje dopad, který již přeložené Písmo mělo – a dopad, který bude mít Nový zákon Moma:

– „Lidé lépe rozumějí Písmu, chápou také milost. Někteří lidé, kteří se zabývali okultismem, s tím přestali, protože nyní chápou Písmo.

– „Lidé raději poslouchají Písmo v jazyce Moma. Zajímají se o něj více, než když ho slyší v indonéštině.

– „V našem kostele jsme měli začali kázání v jazyce Moma a všechny písně byly v tomto jazyce. Lidem se to líbilo!

– „Naši staří lidé rozumějí jazyce Moma lépe než indonéštině. Mnoho lidí v naší komunitě má také nízkou úroveň vzdělání, takže teď lépe rozumí.

Příprava byla důkladná, protože překladatelský tým zapojil komunitu Moma do kontrolního čtení Písma v jejich jazyce. Několik let se pracovalo na gramotnosti ve školách, což umožnilo další generaci mluvčích moma učit se, slyšet a číst v jejich jazyce. Třináct základních škol se zapojilo do projektu „Místní vzdělávací program ve školách“, který vedla Julia*, jež v Indonésii působí ve společnosti Wycliffe. V rámci tohoto projektu měly tyto školy přístup k více než 60 knihám v jazyce Moma.

Dopad na komunitu byl zřejmý. Výrazně se zvýšilo používání jazyka Moma ve veřejných záležitostech. Vzhledem k tomu, že v centru rozvoje a propagace tohoto jazyka stojí tým překladatelů Bible, sehrála církev klíčovou roli při šíření používání spisovného jazyka i mimo školní třídy.

 

Děti Moma se zapojili do čtení v jejich jazyce

„Dříve se děti v nedělní škole učily pouze v indonéštině. Líbí se jim, že se učí v jazyce Moma,“ řekl jeden z učitelů. A učitel základní školy poznamenal: „Uspořádali jsme soutěž ve čtení v jazyce Moma. Dospělí museli přečíst nahlas celou kapitolu Nového zákona, děti několik veršů.

A protože církev přijala jazyk Moma do svých bohoslužeb a praxe, je zřejmé, jaký dopad má používání jazyka, který lidem nejvíce promlouvá k srdci. Moma získává větší porozumění Písmu a mění životy. Nyní, když mají lidé Moma konečně svůj Nový zákon ve vlastním jazyce, jsou naděje na dlouhodobý dopad – dopad, který se rozšíří na všechny generace komunity Moma a daleko do budoucnosti.

Nový zákon Moma byl uveden na trh 24. října 2022.Komunita Moma čítá více než 10 000 lidí a zahrnuje 25 vesnic v okrese Kulawi ve Středním Sulawesi v Indonésii.

Jména jsou z bezpečnostních důvodů změněn