Polsko

Na světě je neobyčejná diverzita mezi Romy. Je jich mezi 12 a 16 miliony a běžně se označují jako Cikáni. Romové žijí ve 30 zemích po celém světě. Mluví 85 různými dialekty.

Většina romských dialektů nemá svůj překlad Písma, ale jsme na začátku změny. Dnes se překládá Boží slovo do polského dialektu Bergitka Roma. Boží duch vane novým životem mezi muži a ženami Bergitka Roma v Polsku. Doprovází je a mění skrze jejich trápení. A skrze to všechno jim dává nadšení pro své Slovo.

Romský král – příběh Roberta Mirgy

Robert Mirga sedí za svým stolem v rohu centra pro další vzdělávání, píše a pohledem střídavě přeskakuje mezi zápisníkem a otevřenou Biblí.

Když bylo Robertovi, který je Rom Bergitka, 32let, uslyšel evangelium kázané hostujícím evangelistou. Uvěřil, ale jeho žena Dorota byla skeptická. Její muž jí však vytrvale mluvil o Ježíši.

Jednoho rána ucítila Dorota v místním romském kostele Božího Ducha, jak ji odsuzuje pro její hříchy a vybízí k pokání. Řekla jsem Bohu: „Tito lidé nejsou nejhorší hříšníci. Já jsem nejhorším hříšníkem.“ Modlila se k Bohu, aby jí odpustil, a začala vyznávat, že Pán je její zachránce.

Když se Robert a Dorota rozhodli změnit své životy a dát je do souladu s Božím Slovem, začalo to jít najednou hůře a hůře. „Rozhodla jsem se zaplatit své dluhy,“ říká Dorota. „Když jsem byla ve světě, měli jsme vše, co jsme potřebovali, ale bylo to kradené. Ve chvíli, kdy jsme se rozhodli, že toho necháme a budeme následovat Ježíše, měli jsme problém.“

Mirgovi neměli peníze na nájem ani na léky. Vypnuli jim elektřinu. Stěží měli na jídlo. „Ale drželi jsme se Pána,“ říká Dorota. Mirgovi se učili být závislí na Bohu a udržet se při Něm. Byli velmi hladoví po Božím Slovu, které dává život.

Velký poklad

Robert a Dorota se stali členy polsky mluvícího sboru ve městě Zabrze, kde využili každou příležitost slyšet kázání a vyučování.

„Pro Roberta bylo Boží Slovo jako velký poklad,“ říká přítelkyně Roberta a Doroty a členka stejného sboru Janka Janulek.

Janka a Mirgovi pracují společně jako dobrovolníci ve svém sboru v programu pro pomoc romským dětem, které strádají ve škole, protože jsou vyučovány v polštině a řada z nich polský jazyk doma neslyší ani jím nemluví. A protože tam pracují společně, Janka povzbuzuje Roberta v jeho lásce k Božímu Slovu a ke svému vlastnímu lidu Bergitka Roma.

Antoni Grabinski, Jurek Marcol (ředitel Wycliffe Poland) a Dorota Mirga společně prohlížejí ve třídě fotky z programu odpoledního vyučování, kde Robert překládal Písmo.

„Říkávala jsem mu: tvůj jazyk je velice krásný,“ vzpomíná Janka. „A protože Boží Slovo měnilo jeho život, porozuměl, jak důležité je mít Boží Slovo ve vlastním jazyce. Porozuměl síle Božího Slova.“

A později, právě tam ve středisku pro školní přípravu, když se snažili přinutit děti, aby se zaměřili na své domácí úkoly, začal Robert s překladem Bible do svého vlastního jazyka.

Robert pracoval rychle a pilně. Přeložil celé evangelium podle Matouše, často zůstával vzhůru celou noc, aby dokončil kapitolu. Velmi ho povzbudilo, když uslyšel, že překlady do jiných romských jazyků už byly dokončeny. Ale brzy nato vážně onemocněl.

Kdo to byl?

Robertovi zkolabovaly plíce. Celé měsíce byl v nemocnici.

„Svědčili jsme pacientům, kteří tam byli. Sdíleli jsme se o duchovní temnotě, ze které nás Bůh vysvobodil,“ říká Dorota.

Když Roberta přemístili do nové nemocnice a pacienti uslyšeli, že na jejich oddělení přijde Róm, začali schovávat mobily a ostatní cennosti. Potom si Robert otevřel Bibli.

Dorota Mirga si prohlíží fotky se svým manželem Robertem

„Ty jsi Róm a umíš číst?“ zeptal se ho spolupacient. Mezi bílými panuje přesvědčení, že Rómové jsou nevzdělaní. „Ty jsi Róm a čteš Bibli?“ žasnul pacient.

Robert prokazoval milost těm , kteří mu nevěřili, a začal šířit dobrou zprávu evangelia. Zanedlouho lidé díky Robertovi upouštěli od svých hodnot, aby se zachránili.

Sestřičky viděly věřící přicházet za Robertem, den za dnem. Viděly Dorotu, jak čte Bibli manželovi do ucha. Nikdy neviděly pacienta a jeho rodinu reagovat na to nejhorší tímto způsobem, radostně a plni naděje.

V roce 2014, po mnoha měsících utrpení, Robert zemřel. Bylo mu 39 let.

„Kdo to byl?“ ptala se polská sestřička. „Byl to romský král? Měl tolik návštěv, které mu četly Bibli a společně zpívali.“ Robert nebyl král. Dorota a její duchovní rodina byli schopni říci těm, kteří sledovali jeho život a smrt, že byl pouze Božím vyslancem, že skutečným králem je Kristus.

Nový život, nová naděje.

Mezitím, ve vesnici 200 km na jihovýchod od domova Roberta a Doroty, si Bůh našel jiný Bergitka Roma pár, aby změnil jejich život a připravil je k pokračování v cestě, kterou započal Robert Mirga.

Andrzej a Ola Mirgovi sedí na schodech před svým domem.

Andrzej a Ola Mirgovi vyrostli ve vesnici, o které se říká, že je nejhorší vesnicí v Polsku. Andrzej vyrostl v atmosféře dlouhodobých rodinných konfliktů. „Zbytek mé rodiny bil mého otce,“ říká Andrzej. Sliboval jsem si, že jednou, až budu silný, zabiju je.

Jedné noci  jednal  Andrzej v afektu. V zápasu, kde s noži bojovali členové jeho rodiny, bodnul svého dědečka. Druhý den ráno  Andrzej a Ola utekli z vesnice.

Během svého pobytu v exilu Andrzej a Ola uslyšeli evangelium a uvěřili. Nejdříve Ola, a díky trpělivým modlitbám a svědectví, také Andrzej. Následující rok se dozvěděli, že jejich rodina doma uvěřila také.

„Když se lidé doslechli, že Romové v jejich vesnici uvěřili, nechtěli tomu věřit,“ říká Andrzej. Ale byla to pravda. Pár se vrátil domu s vědomím, že v Kristu může žít jejich rodina v pokoji.

„Než jsem uvěřil, byl jsem velmi agresivní,“ říká Andrzej. „Dnes,“ říká jeho pastor Jan Mamchur, „je Andrzej odvážný muž.“

Bylo to něco neuvěřitelného

Andrzej a Ola prošli s Bohem i ztrátu svých 4 dětí v průběhu 8 let. Jak Dorota a Robert říkali, lpěli pouze na Bohu a sdíleli svoji naději s lidmi, kteří šli okolo.

A protože Ola hledá Boží slovo a pevně se drží jeho zaslíbení, přirozeně si v hlavě překládá slova z Písma z polštiny do svého jazyka. Oba s manželem se modlí v jazyce Bergitka Roma a píší v něm písně. Vědí, že Bůh mluví jejich jazykem.

Marek Gil, Andrzej & Ola Mirga, Zenka & Mietek Gil zpívají písně jejich jazyce.

Jedné noci, na modlitebním setkání, pastor Andrzeje poprosil, jestli by nemohl přeložit nahlas několik veršů z Evangelia podle Jana. „Bylo tam hodně Romů,“ vzpomíná Ola. „Neměli jsme dost míst, abychom si sedli. Ale bylo to něco neuvěřitelného, když Andrzej četl. Měl polskou Bibli, ale překládal to rovnou do jazyka Bergitka Roma. Měli jste vidět ty úsměvy na tvářích lidí, když uslyšeli tato slova ve svém jazyce.“

A sny se stávají skutečností: Boží slovo pro všechny Bergitka Roma

Uplynulo 10 let mezi tímto modlitebním setkáním a dnem, kdy jim telefon od Jurka Marcola změnil život.

Robert Mirga překládal knihu evangelia podle Matouše do tohoto bloku.

Už měsíc potom, co Robert Mirga zemřel, se jeho rodina a přátelé setkali, aby probrali jeho odkaz – sen o Božím Slovu v jazyce Bergitka Roma. Našli jeho zápisník, který používal k překladu během své nemoci a zkontaktovali se s Jurkem Marcolem,  ředitelem Biblického misijního společenství  známé také jako Wycliffe Polsko, aby s ním sdíleli Robertův příběh.

Jurek odhalil, kde Bůh otevřel dveře. Na mysl mu přišli dva přátelé, romští věřící, které zná už léta, Andrzej a Ola Mirgovi. Zavolal jim, jestli by neměli zájem účastnit se překladu Bible do jazyka Bergitka Roma. Okamžitě souhlasili.

Jurek Marcol (vpravo) na setkání s polským překladatelským týmem Bergtika: Andrzej & Ola Mirga, and Zenka & Mietek Gil.

Robert snil o dalších Romech, kteří by se k němu připojili. A nyní, díky jeho lásce k Božímu slovu, se zrodil překladatelský tým.

A mnoho dalších uvěří!

Bůh přivádí další Bergitka Romy, včetně místních teenagerů, aby pomáhali Andrzejovi a Ole v jejich překladatelské práci. Rovněž Jurek Marcol je se svou pomocí vždy nablízku a všichni tak pokračují v překladu. Před pár lety, těsně před Velikonocemi se tým rozhodl přeložit příběh Ježíšova vzkříšení.

Andzej a Ola Mirga drží brožurku s Písmem, které je přeložena do jejich jazyka.

„Zvládli jsme to, celou kapitolu za jeden den,“ vzpomíná Jurek. Když skončili, byla speciální bohoslužba. Přišlo velké množství Romů. Jeden mladý muž četl Evangelium podle Matouše 28. kapitolu nahlas.

„Pozoroval jsem lidi, když to četl,“ říká Jurek. „Začali plakat. Poprvé ve svém životě uslyšeli příběh vzkříšení ve svém jazyce.“

Překladatelský tým Bergitka Roma dokončil překlad všech čtyř evangelií Matouše, Marka, Lukáše, Jana a Janových epištol. Teď začínají překládat Skutky svatých apoštolů. Sní o dokončení překladu celé Bible a jednou také o audio nahrávce.

Zenka Gil a Ola Mirga kontrolují přeložené části Písma.

Andrzej a Ola berou jako vlastní požehnání to, že mohou přinášet zprávu o spasení. „Bůh pracoval na různých místech v našich srdcích, aby mohlo vzrůst toto semeno.“ Andrzej říká, že reaguje na odkaz Roberta Mirgy a Boží dílo ve svém životě. „To, co chceme my, je, aby více Romů uvěřilo Ježíši, a tak mohli přijít k Bohu

překlad: Saša H.

 

Volání blízko domova

Rumunsko

Zoltán Barabás pokládá hromádku malých modrých kartiček na stůl před skupinu dětí, které jsou kolem něj shromážděné,  nadšeně si vyměňují nápady a společně se smějí. Nakonec vítězně plní svůj úkol – poskládali slova verše, který se učí zpaměti, ve správném pořadí – a společně čtou  vybraný verš ve svém jazyce – Rromani

„Patří to sem?“ ptá se Zoltán. Povzbuzuje děti z Rroma komunity, aby poskládaly slova z Písma ve správném pořadí během biblického klubu. Foto Marc Ewell

Takto nějak vypadá předávání Písma v oblasti centrálního Rumunska, která je zaměřena hlavně na zemědělství, uprostřed přehlížené komunity Rroma (Romové). A toto je služba, ke které byl Zoltán povolán, aby sloužil Bohu už jako teenager.

Velká šance

Zoltán vyrostl v období nejtemnějšího komunismu.  Říká o sobě, že je maďarský kluk, který žije uprostřed středního Rumunska. Rodinná situace byla složitá. Rodiče se nikdy nevzali. Chvíli byl v pěstounské péči, pak žil s prarodiči a otcem. Bylo to dětství strávené na cestách a zakryté mrakem konfliktů. „Tato situace mě velmi rozčilovala,“ říká Zoltán, když se ohlédne zpět.  „Hodně času jsem strávil na ulici, kde jsem se učil, jak se stát zlým klukem ulice.“

Byla to jeho nevlastní matka, tatínkova první žena, která nastavila Zoltánovi životní směr. Uvěřila v Pána Ježíše během své léčby rakoviny v Maďarsku. To ona dala Zoltánovi jeho první Bibli a naučila jej se modlit.

„Velká změna v mém životě se udála mezi 14. a 15. rokem,“ říká Zoltán. „Odevzdal jsem sebe samého Pánu během obřadu v kostele, ale cítil jsem své hříchy a nemohl jsem slíbit něco, co nebyla pravda! Potom jsme četli 1. Korintským 11:24, kde Ježíš říká:, Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.‘ “

„To se mě hluboce dotklo. Pochopil jsem, že Ježíš je jediná osoba, která mě v celém vesmíru miluje tak moc, že za mě dala svůj život! Tak jsem se rozhodl Ježíše následovat a dát celý svůj život Jemu! On mě začal kousek po kousku měnit. “

Odpověď na modlitby

Když Zoltán vyšel ze střední školy, začal velmi tvrdě pracovat, protože věděl, že se připravuje na službu. Strávil 4 roky na univerzitě, kde nastoupil na teologický kurz a později se vrátil do svého rodného města Târgu Mureș _v centrálním Rumunsku, aby pracoval pro tamnější sbor. A od této chvíle začal psát dopis za dopisem a dotazovat se různých misijních organizací, zda pro něj nemají vhodnou příležitost.

„V zásadě jsem to vložil do Božích rukou,“ říká Zoltán. „Řekl jsem si, že ať odpoví kterákoliv organizace, tak tam mě Bůh chce mít!“ Wycliffova organizace byla první, která odpověděla. V té době ještě Wycliffe Rumunsko neexistovalo. Ale Wycliffe Maďarsko pozvalo Zoltána, aby se více seznámil s její činností. Odjel do Velké Británie, aby se naučil anglicky a prošel teologickými kurzy. Absolvoval také kurz, jak předávat Písmo, aby tak lidé mohli objevovat život měnící rozměr Božího slova.

Zoltán byl konečně připravený začít sloužit, ale byl tu zádrhel. Doposud se Zoltán staral o svou nevlastní matku, člověka, který ho přivedl k Bohu, a nechtěl být příliš daleko od domova. Jak ale může sloužit Bohu u Wycliffe v centrálním Rumunsku?

Mezitím vznikl tým v Târgu Mureș, který se zaměřuje na překlad Bible do jazyka Rromani. Modlili se za pracovníka, který by měl zájem o Písmo a mluvil rumunsky a maďarsky. Někoho, kdo zná zemi, a má kontakty v církvích. Zoltán byl jejich odpovědí. Ve zkratce, u Zoltánových dveří byl národ, který ještě nemá dobrou zprávu o Ježíši ve svém vlastním jazyce. Byl nadšen!

„Kombinace Bible, vyučování a kontaktu s lidmi – to jsou mé tři nejlepší oblasti pro práci,“ říká Zoltán. „Jsem pyšný, že můžu alespoň trochu přispět k Božímu dílu!“

Překlad v akci

Photo by Marc Ewell – Zoltán hovoří se svým přítelem.

 

Dnes je Zoltán členem týmu, který pomáhá překládat Boží slovo do Rromani jazyka, a také povzbuzuje lidi Rroma, aby četli a objevovali Písmo. Řada lidí v Rroma komunitě v této oblasti trpí závislostí na alkoholu, chudobou, nízkou gramotností a relativně vysokou úrovní dětských sňatků.

Zoltán se zaměřuje na historickou oblast Transylvánie, v severní a centrální části Rumunska, a pracuje hlavně s dětmi a teenagery. V současnosti je vidět, jak lidé přicházejí k víře díky tomu, že jim představuje Boží slovo a jeho zaslíbení pro ně. Je nadšený z šíření Bible mezi mnoha rodinami.

Photo by Marc Ewell-  Zoltrán mluví s dětmi Rroma během biblického klubu.

„Bůh chce mluvit s každým a nezáleží mu na národnosti nebo kultuře. Proto je velmi důležité, aby lidé četli, rozuměli Boží zprávě a učili se, jak s Bohem mohou komunikovat.“

„Lidé národu Rroma jsou velmi otevřeni evangeliu – ale potřebují Bibli ve svém mateřském jazyce. Překlad Bible jim pomáhá poznat Boha jako živého Boha a mít s Ním výjimečný vztah.“

Zoltán vede několik dětských klubů a používá lekce a písně v rumunštině nebo maďarštině,    v závislosti na tom, jaký je druhý jazyk, který v dané Rroma komunitě používají, a také verše, které přeložil do Rroma jazyka. Vyhrnul  si rukávy a dal se rovněž k dispozici pro praktickou pomoc v komunitě, pomáhá s domácími pracemi a dalšími potřebnými věcmi.

„Proto, když se dostaneme na duchovní úroveň, nebo vůbec na hlubší úroveň, jsou lidé ochotnější se důvěrně sdílet o svých životech, protože mají se mnou předchozí pozitivní zkušenosti z běžného života,“ dodává Zoltán.

Zoltán (vpravo) a jeho přítel Robbie se modlí s teenagery (včetně Robbieho sestry) na konci biblického studia. Photo by Marc Ewell

Vede také aktuální biblické studium pro teenagery, většinou v maďarštině, s cílem připravit mladé lidi na hlubší interakci s písmem. Myšlenka je taková, že čím více z Bible je dostupné v jazyce Rroma, tím dychtivěji jej budou lidé  číst a používat ji ve svých životech. Zoltán se také často modlí, aby to Bůh použil a přivedl více mluvčích jazyka Rroma do překladatelského týmu.

Dodržování slibů

Zoltánova služba není vždy jednoduchá. Naučit se jazyk Rroma je výzva! A vytváření vztahů s lidmi Rroma vyžaduje čas a úsilí.

„Naši rodiče nás učili, že to jsou zlí lidé. Vyrostli jsme ve strachu z nich,“ říká Zoltán. „Ale pro mě je pravidlem modlit se za ty kluky, které jsem potkal.“ Když se s nimi modlíš, přibližuješ se jim! Když s nimi trávíš čas, pochopíš je!“

„Bůh mě naučil být flexibilní, protože lidé jsou různí. Když pracuješ s lidmi a bojuješ jejich boje, tvá empatie se prohlubuje. Začneš se dívat na celou věc jinak.“

Písmo je v této komunitě vzácné, proto Zoltán pomáhá vytvářet pomůcky pro studium Bible. Zatím vytvořil materiály pro výuku dětí a nahrál CD, protože pouze několik lidí v oblasti umí číst v jazyce Rroma.

A čím více lidí, kteří mluví jazykem Rroma, se seznamuje s Božím slovem, tím více, doufá Zoltán, budou chtít šířit Písmo dále mezi ostatní. „Doufám, že příští generace učitelů už nebudou Maďaři jako já, ale budou to lidé Rroma. A děti z Rroma dětských biblických klubů budou Rroma učiteli.“

Zoltán se pevně drží slibu, který dal jako problematický teenager Bohu – a je inspirován Boží věrností skrze věky. „Je velmi důležité, že všechno děláme pro Boží slávu a jsme pouze jeho nástroji,“ říká Zoltán. „S Boží silou, láskou a Jeho Duchem to dokážeme a Bůh udělá to, co potřebuje.“

A dodává: „Můžu vidět z první ruky, co se děje mezi lidmi Rroma, a je to velmi, velmi vzrušující. Vidíš změny a malá světýlka v životech lidí! Tohle je pro mě povzbuzením pro to, abych pokračoval v této práci.“

Photos by Marc Ewell

Překlad: Saša H.