V Homonsu jsme strávili jen 40 hodin, protože ve středu ráno jsme odlétali zpět. Avšak dozvěděli jsme se spoustu věcí. Přijížděl jsem s podezřením, že pokud je vesnice zapojená do cargo kultu (náboženství, které hledá tajné předpisy, jak uctívat Boha a tím se dostat k materiálnímu a všeobecnému požehnání), bude se snažit tyto věci utajit. Opak byl pravdou, vedoucí “prorocké církve” Peter s námi otevřeně sdílel svůj světonázor. Peter pracoval jako písař pro proroka Baianum do roku 2014, kdy prorok zemřel. Peter nás v úterý pozval do sboru a nechal nahlédnout do některých dokumentů, které prorok přijal ve viděních. Nemám v úmyslu vás zatěžovat démonickými viděními, ale lidé v Homonsu se proroctvími řídí. Například, celá vesnice Homonsu se před několika lety přestěhovala o několik set metrů, aby byla blíže Jeruzalému. “Sborové sestry” byly oblečené v barvách vlajky, kterou prorok přijal ve vidění, tzv. “vlajka života”. Celá vesnice se modlí dvakrát denně při svítání a západu slunce – když zazvoní zvon a zazní zvuk velké mušle, všechny rodiny se začnou modlit ve svých obydlích, dokud nezazní signál a všichni zvolají “kaiwo-kaiwo (děkuji)”. Během těchto modlitebních chvil jsem cítil velkou tíhu temnoty. Ještě teď při psaní se třesu.
Peter s legendou o „vlajce života“
Teď mám v hlavě spoustu otázek a hledám co je Boží vůle. Přál bych si, aby Satanův trůn byl stržen v kmeni Ginuman a “prorocké církve” vyhlazeny z jejich vesnic. Přinést zdravé biblické učení je největší potřeba. Má se tak stát skrze překlad Bible? Jsem ochotný pracovat s heretiky (vedoucí prorockých církví) na překladu Bible? Zdá se, že proroctví mají větší autoritou než Písmo Svaté podle Peter, i když tvrdil opak. Další podmínkou pro práci v tomto kmeni je pracovat v týmu, ředitel nepustí samotného člověka do této oblasti, s čímž plně souhlasím. Avšak ještě před návštěvou kmene jsem se rozhodl, že nemohu být v týmu s kolegou, kterého mi nabídli. Mám brát tyto překážky jako zavřené dveře pro Ginuman a otevřené dveře do kmene Mubami? Duchovní prostředí v Mubami je mnohem pozitivnější, protože tam působí evangelikální církev. Mám si vybrat pohodlnější místo nebo bojovat v horách Ginuman? Uvítám Vaše modlitby za proces poznání Boží vůle.
David měl na konci května možnost navštívit jeden z možných kmenů, kde by mohl v budoucnu sloužit.
Kmen Ginuman
Na Papui Nové Guinei se plány mění každý den a s naším výletem tomu nebylo jinak. Plánovali jsme letět do města Rabaraba a odtamtud jít pěšky do vesnice Homonsu. Avšak letiště Rabaraba je zarostlé trávou, tudíž jsme museli letět do většího města Alotau v pátek 31. května. Bůh nám projevil zvláštní milost, když už v Alotau jsme mohli potkat asi 12 lidí z kmene Ginuman. Největším přínosem byl hlídač Luke, který nás přes víkend naučil pár frází v jejich jazyce a hovořil o tom, jak lidé žijí v oblasti Ginuman. Luke tvrdil, že Ginuman uctívají Boha v sobotu podobně jako adventisté. Také nás seznámil se synem pastora. Ten nás upozornil, že lidé ve vesnici nejedí ryby ani vepřové. Zajímavé!
Nicméně v pondělí nás vrtulník dopravil do vesnice Homonsu. Bylo nádherné pozorovat, jak se od pobřeží zvedají strmé hory (viz. úvodní obrázek). Za sedm minut jsme byli v horách, ušetřili jsme si dvoudenní pochod (řekl bych spíše ferratu) z Rabaraba do Homonsu.
Do Homonsu dorazili zástupci z různých vesnic. Lidé Ginuman obývají asi 18 vesnic. Přivítali nás scénkou z doby, kdy Ginuman válčil s okolními kmeny a jedl lidské maso. Složili také píseň “Ginuman je poslední jazyk, který nemá Bibli. Ale dnes jste přišli, abyste přeložili Bibli do Ginuman. … Přišli jste, abyste nám ukázali cestu do Nebe … Až bude Bible v našem jazyce, Pán Ježíš znovu přijde na zem.”
Skupina babiček se schází ke studiu Bible, modlitbě, zpěvu a společenství. Scházejí se jednou měsíčně, aby se navzájem povzbuzovaly a sdílely dobrou zprávu o Kristu s novými ženami, které se odváží přijít. Nejedná se o typické studium Bible. Je zvláštní tím, že tuto konkrétní skupinu tvoří výhradně Kristovy následovnice muslimského původu. Nemají žádné předchozí křesťanské vzdělání a některé z nich nemohou pravidelně navštěvovat křesťanská setkání kvůli tlaku, který na ně vyvíjí okolní společnost. Měli by učit své vnuky způsobům své náboženské tradice, ale tady, ve skromném uzbeckém domě, se těší z přítomnosti Pána a jedna druhé.
Sedí na podlaze kolem prostřeného stolu plného chutného jídla, které Ester*, snacha hostitelky, tak laskavě připravila. Jedna z babiček začne kázat. Chce, aby se všichni obrátili k jisté pasáži z Bible. Tak ji Ester pro připomenutí přečte: Najednou ty staré dámy vytáhly své chytré telefony a rychle najely na danou pasáž v Bibli. Neztrácely čas!
Neobyčejné je, že většina z těchto dam pravděpodobně nikdy neměla ani pevnou linku, natož počítač. Překonaly éru elektronické pošty, tlačítkových telefonů a v některých venkovských oblastech dokonce i klasické pošty. Právě z tohoto důvodu jsou chytré telefony oblíbené. Umožňují izolovaným lidem zůstat ve spojení. Současné aplikace pro psaní textových zpráv, volání a videochatování nevyužívají velkou šířku signálu, proto jsou dostupné i v odlehlých oblastech.
Jedna aplikace, dva scénáře, tisíce poznámek
Tato země je Uzbekistán, který má 34 milionů obyvatel. Uzbečtinou mluví přibližně 33 milionů lidí, z nichž většina žije v Uzbekistánu a okolních středoasijských zemích.
Aplikace, která je k dispozici v cyrilici i latince, je oblíbená mezi lidmi různého věku, vzdělání a úrovně gramotnosti. Cyrilice je přitažlivá pro starší generaci, která na ní vyrostla, zatímco mladší generace se vzdělávala pomocí latinky. Všem se líbí uživatelská přívětivost aplikace a množství různých funkcí, jako je zvýrazňování pasáží nebo pořizování poznámek. Kromě biblického textu obsahuje uzbecká Bible více než 7 000 poznámek pod čarou a slovníček s přibližně 80 000 studijními odkazy spolu s obrázky, mapami a schematickými nákresy.
Atraktivita designu je patrná i na ikoně aplikace, která představuje klobouk uzbeckého muže. Tento obrázek je snadno rozpoznatelný a není nijak odrazující, jako by mohly být některé náboženské symboly.
Požehnání pro církev
Existují situace, kdy je získání skutečné fyzické kopie Písma jednoduše nemožné, ať už z důvodu geografické vzdálenosti nebo omezeného počtu výtisků. V Uzbekistánu je to obojí. Výtisk Bible je možné legálně zakoupit v Biblické společnosti Uzbekistánu (BSU), která se nachází v hlavním městě. Při jedné návštěvě obchodu si však můžete zakoupit pouze jednu Bibli, takže pokud jich potřebujete více, musíte tam jít vícekrát!
Aplikace Bible v uzbečtině je velkým požehnáním pro církev nejen v Uzbekistánu, ale pro uzbeckou církev po celém světě, například v USA nebo v Rusku, kde žije mnoho Uzbeků jako migrující pracovníci. Kromě toho, že věřící používají aplikaci pro svůj osobní růst ve víře, mohou se o Bibli podělit s kýmkoli, kdo o její čtení projeví zájem, a to bez omezení a pouhým kliknutím na tlačítko.
Kromě Uzbekistánu se aplikace používají po celém světě k tomu, čemu se ve světě překladu Bible říká „zapojení do Písma“. Cílem zapojení do Písma je představit čtenáři/posluchači obsah Bible spolu s biblickým pohledem na svět a biblickými pojmy.
Tyto biblické aplikace často přicházejí se zvukovou verzí nebo ji co nejrychleji doplní. Důvodem je skutečnost, že mnoho menšinových jazyků nemá mnoho vlastní literatury v psané podobě a mluvčí těchto jazyků nemusí být zvyklí číst texty anebo raději předávají informace ústně. Existuje mnoho kultur, které jsou označovány jako „orální kultury“, a ne všechny z nich jsou nutně menšinovými skupinami lidí. Uzbecká kultura je známá jako „orální“, přestože má již stovky let psanou literaturu a více než 30 milionů mluvčích. Zapojení písma pomáhá zajistit, aby se překlady Bible dobře využívaly, a nepřehlížely; a role biblických aplikací je v tomto ohledu zásadní.
Diaspora
Přístup k Písmu v elektronické podobě je pro diaspory obrovským přínosem. Pro křesťany v zahraničí je to snadný způsob, jak získat přístup k Bibli ve svém jazyce, a to nejen pro budování a evangelizaci, ale také pro udržování slovní zásoby, výslovnosti a dalších jazykových znalostí na dobré úrovni.
Příběh jednoho křesťanského migranta ukazuje, jak je pro jeho rodinu na cestě s Pánem důležité mít Bibli ve svém rodném jazyce. Poté, co poprvé obdržel svou vlastní Bibli a zjistil, že její obsah může sdílet prostřednictvím aplikace, poslal překladatelské organizaci dopis. V něm uvedl, že ačkoli on a jeho žena četli Bibli v jazyce používaném v jejich nové zemi již několikrát, při čtení v jejich mateřštině měli pocit, jako by některé části textu nikdy předtím neviděli.
V tom spočívá krása dostupnosti Bible v elektronické podobě pro široký okruh čtenářů – ať už jde o povzbuzování, napomínání a vyučování církve, nebo o pomoc diasporám, aby nezapomínaly na svou vlastní kulturu a jazyk, aby neztratily své krásné dědictví.
