Články, Dílna překladatele, Styl

Pohádky pro překladatele Bible

„Jednoho dne ulovila hyena tučného vola a prosila šakala, aby ji pomohl při stahování kůže. Když šli společně směrem k úlovku, navrhla hyena: Uškrtíme naše matky a hodíme je do rybníka, potom budeme mít býka jenom pro sebe. Poté se rozešli do svých vesnic. Ale šakal svou matku nezardousil, nýbrž zabalil do přikrývky stoličku a přinesl ji k rybníku…“

Takto začíná jedna z mnoha pohádek národa Toposa v jižním Súdánu. Pro nás zní tyto příběhy cize a částečně jsou pro nás nesrozumitelné, neboť pojednávají o tématech, jež se nás netýkají. Svět polokočovného kmene totiž vypadá zcela jinak než ten náš, a to se také odráží v jejich ústně tradovaných příbězích. Příslušníci národa Toposa však milují své příběhy předávané z generace na generaci. Některé z nich neslouží pouze k pobavení, ale i k poučení o náboženském a kulturním pohledu na svět. Tvoří takříkajíc názorné vyučování pro mladou generaci, aby mohla být zasvěcena do cest a představ starších.

Jaký význam však mají ony příběhy v poznámkách překladatele Bible? Takovéto příběhy nejen systematicky sbírá, ale také je pečlivě studuje a analyzuje. Dá se říct, že jsou pro něho zajímavé z několika různých důvodů. Z jedné strany jsou bohatou zásobárnou slov a výrazových prostředků, na které by filolog v běžné konverzaci mezi lidmi nenarazil. Tyto texty však především poskytují informace o různých stylech jazyka. Také my používáme v našem jazyce různé slohové prostředky pro textové formy, jakými jsou dopisy, líčení, pohádky, politické zprávy nebo slavnostní projevy. I v Novém Zákoně narážíme na zmíněné rozdíly. Je zde potřeba navzájem porovnat žalmy, podobenství, dopisy, nebo historické knihy. Překladatel musí brát samozřejmě na stylistické rozdíly ohled. Specifické znaky různých jazykových stylů nalezne v ústně tradovaných příbězích. Ty mu zprostředkují nejenom cit pro jemné jazykové rozdíly, ale demonstrují mu také vypravěčské techniky, například jakým způsobem je možné posluchačům zdůraznit „červenou nit“ nějakého příběhu nebo jakým způsobem představit časový sled příběhu.

Pro porozumění biblickému textu jsou tyto věci velmi důležité. Překladatelka Monika Höhligová našla v jednom nepálském jazyce tři krátké přípony sloves, které měly význam pouze v kontextu celého textu. Přípona „si“ poukazuje na to, že vypravěč danou událost sám pozoroval. Přípona „lo“ signalizuje, že vypravěč získal informace ze spolehlivého pramene. A konečně přípona „tu“ naznačuje, že se jedná o informace, jejichž původ je nejistý. Použití těchto elementů v překladu Bible má samozřejmě velký význam. Například ve Skutcích líčí autor Lukáš určité události, které sám zažil, zatímco jiné mu vyprávěli očití svědkové. Na to musí být poukázáno použitím odpovídajících přípon. V jiném nepálském jazyce musí být každá osoba, o které je zmínka poprvé, označena příponou. Posluchač se takto snadněji orientuje v příběhu, ve kterém vystupuje mnoho postav v různých časových rovinách. Je velmi snadné představit si jakou pomocí je správné použití těchto znaků pro ty, kteří čtou poprvé evangelia, v nichž vystupuje tak mnoho neznámých postav.

.

Je zde ještě jeden důvod, proč jsou pohádky a národní legendy pramenem důležitých, objasňujících informací. Jsou v nich velmi často předávány náboženské představy národa, a to otevřeně nebo skrytou formou. Práce s těmito texty je z vědeckého pohledu velmi zajímavá. Proto také pracovníci Wycliffovy misie příležitostně zveřejňují sbírky těchto příběhů spolu s jejich překladem, aby je zpřístupnili také ostatním výzkumníkům. Pro překladatele je však důležité, že mu poskytují informace o světě víry tamních lidí, a tak mu ujasňují, ve kterých oblastech by pro ně mohlo být evangelium zvlášť důležité.

Překladatel Bible Wolfgang Stradner podává z Pobřeží slonoviny tuto zprávu: „V mnoha vyprávěních národa Djiminis se mluví o Bohu. V jednom příběhu se vypráví, že kdysi byly nebe a země velmi blízko sebe; Bůh nebyl tehdy od lidí tak vzdálený jako dnes. Ale jednoho dne ženy při mlácení obilí narazily velikou silou do nebe a Bůh se odstěhoval rozzlobeně pryč. Tyto a podobné výklady mají objasnit, proč jsou lidé dnes od Boha odděleni. Jsme proto šťastní, že můžeme národu Djiminis přinést dobrou zprávu: Je sice pravda, že náš vztah s Bohem byl zničen naší vinou, Bůh to však dal opět do pořádku; poslal svého Syna, Ježíše Krista, na svět a nechal ho za nás zemřít.

Dílna překladatele, Pravidla

Důležité jazykové odstíny

Překladatelé Bible stále žasnou nad množstvím výrazových možností a jazykových odstínů, které v jednotlivých jazycích nacházejí. Tak například Eva Fliková podává z Pobřeží slonoviny zprávu o tom, že v jazyce kmene Yakuba existují dvě možnosti pro popření nějaké věci. Pro zachycení rozdílu je však každopádně potřebné cvičené ucho.

Bananas grow on a tree.

Ve větě „Yaa gloo bheu“ – „Nejedl žádné banány“ vyjadřuje slůvko „yaa“ popření, které bychom v tomto spojení vyjádřili slovem „žádné“. „Yaa“ však můžeme vyslovit jak středně, tak i vysoce. Teprve po delším bádání přišla Eva na to, v čem spočívá rozdíl. „Yaa (středně vyslovené) gloo bheu“ znamená, že někdo v nějaké konkrétní situaci nesnědl žádný banán; „Yaa (vysoce vyslovené) gloo bheu“ znamená, že nikdy nesnědl banán a ani žádný jíst nebude. (V češtině bychom řekli: „Nejí banány.“) Výška hlasu tedy rozhoduje u slova „yaa“ o tom, zda se jedná o jednorázovou nebo stále trvající událost.

Jemné rozdíly, stejně jako např. v němčině, užívají Yakubaové i při tvorbě minulého času. Eva narazila na dvě věty – „Yeu nu“ a „Ya nu“, jejichž překlad byl shodný: „On přišel.“ Jazykový pomocník jí nedovedl vysvětlit rozdíl a ona stále narážela na to, že dělá při tvoření vět v minulém čase chyby. Teprve když porovnala výskyt „ya“ a „yeu“ v delších textech zjistila, že „yeu“ se používá, když se zmiňujeme o události v minulosti bez dalšího vysvětlení; „ya“ se používá, když je událost v minulosti důležitá a chceme o ní dále mluvit, např. proč se to stalo nebo jaké to mělo důsledky. Při překladu do jazyka kmene Yakuba je tedy důležité dávat neustále pozor na to, zda je nějaká událost zmíněna pouze okrajově, nebo zda patří k tématu daného odstavce a je dále rozvinuta.

Podle zprávy Evy Flinkové, Pobřeží slonoviny

Dílna překladatele, Pravidla

Sladké brambory a vzkříšení

V mnoha jazycích se překladatelé Bible potýkají s obtížemi při hledání vhodných větných forem pro vyjádření logického myšlenkového sledu. Obdobně se vedlo i nám při překladu do jazyka Kaugel na Nové Guinei. Zůstali jsme vězet v I. Korintským 15, u verše 17: „Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších.“ Sebrali jsme všechna slova, která se v tomto verši vyskytují, a přesto jsme se nemohli pohnout z místa. Nemohli jsme jednoduše přijít na to, jak vyjádřit důsledek nějaké události, která se však vůbec neuskutečnila, ale hovoří se o ní jen jako o teoretické možnosti.

Potatoes at the market

Řešení jsme našli díky jedné události, která má však k jazykovému bádání velmi daleko. Chtěli jsme lépe porozumět tomu, jak se Kaugelové starají o domácnost. Jejich nejdůležitější potravinou jsou sladké brambory. Poprosili jsme proto našeho přítele Kambuliho, aby nám při pěstování sladkých brambor v naší zahrádce pomohl. Hlízy se vsadí do speciálně navršené zeminy. Po šesti měsících jsme zeminu rozhrabali, ale k našemu překvapení jsme nenašli jedinou sladkou bramboru. Náš přítel se smál a vysvětlil nám příčinu našeho nezdaru: „Kdybyste byli bývali vypleli plevel, mohli jste nyní sklízet sladké brambory!“ Větu jsem sotva slyšela, ale náhle mi proletělo hlavou: „To je ten klíč k našemu problému s překladem v listu Korintským.“ Bleskově jsem si donesla svůj poznámkový blok a zapsala si Kambuliho vysvětlení.

Tato věta skutečně obsahovala všechny výrazové prostředky, které jsme potřebovali. Obě výpovědi byly pouze hypotetické, neboť se neuskutečnily. Nevypleli jsme ani plevel, ani jsme nesklidili úrodu. Ke všemu zde byl zahrnut i předpoklad, který byl pravým opakem: kdybychom byli vypleli, měli bychom nyní úrodu. Nyní nám zbývalo objasnit, že hypotetická možnost se neuskutečnila, a větná konstrukce pro náš verš byla na světě: „Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná (ale opak je pravdou!).“

Dověděli jsme se tedy nejen co dělat, abychom příští rok sklidili úrodu, ale také, jak vytvořit složitou gramatickou konstrukci. Jsme velice vděčni našemu Pánu, že nám i takovým způsobem pomáhá srozumitelně přeložit Slovo Boží pro národ Kaugel.

June H., Papua – Nová Guinea

Wycliffovi překladatelé Bible, z.s.