Náhle uslyšel hlas své babičky…

Viktor pracoval tiše v rohu kanceláře, když z druhé strany místnosti uslyšel hlas své babičky, která mluvila nadšeně o jazyku a kultuře svého lidu. Přestože věděl, že babička je ve vesnici vzdálené asi  4 hodiny, otočil se.

Katie tam právě pracovala na audio záznamech, které nahrála před lety, kde jeho babička a sousedé popisovali život ve vesnici. Vzpomínky vypluly zpět. Přišel ke Katie a povídá. „Věděla jsi, že je to hlas mé babičky? Vychovala mě. Pamatuji si, jak nám povídala příběhy, když jsme ještě byli děti“.

Viktor byl student na vysoké škole a prací s Katie si během léta přivydělával trochu peněz. Byl to nápad jeho otce.

Když padl Sovětský svaz, jeho otec Musa, pomáhal vytvořit jazykový spolek, který by chránil a propagoval jejich jazyk a kulturu. Byla to těžká práce a v roce 2009 to vzdal.

V tom samém roce byl Musa představen Katie, která se chtěla naučit jeho jazyk a chtěla poznat blíže jejich vesnici a kulturu. Musa vzal Katie a její kolegy Erica a Ellenu do hor, kde se setkali s vesničany a začali poznávat různé aspekty života v horské vesnici.

Věděl, že jsou křesťané a oni věděli, že on, jeho rodina a celá vesnice, jsou muslimové.  Nepřišli kázat, ale naslouchat a společně s nimi pracovat.

Jednou Musa doprovázel Katie na workshop do hlavního města. Připravovali písně, knihu básní, přísloví a legend, které chtěli dát na DVD. Ale nejvíce byl nadšený, když uviděl ve svém jazyce obrazkový slovník a slabikář, který ilustroval místní umělec.

Žena při práci na poli nedaleko Viktorovy a Musovy vesnice.
Práce přibývalo a Musa přizval svého syna Viktora, aby mu během letních prázdnin pomohl. Viktor se nezajímal ani o jazyk a ani kulturu, ale potřeboval si vydělat peníze. Proto se přidal k otci a jeho přátelům ve sběru dat a zpracování textů. Byla to pro něj velmi zajímavá práce a dokonce se i sám divil, že ho zajímá jeho vlastní jazyk a kultura. Ale ve chvíli, kdy uslyšel z nahrávky hlas své babičky, zatoužil udělat něco více. Brzy bude promovat na univerzitě a dostal i pracovní nabídku ve stavebnictví, ale ve skutečnosti, by nejraději trávil čas tvorbou literatury a nahrávkami svého jazyka.  Proto se zeptal Katie, zda by měla i pro něj práci na plný úvazek?

Katie ho pozvala na workshop do hlavního města. Téma workshopu bylo „Podobenství ze Svatých Písem“. Byli přítomni lidé z horských jazyků a cílem bylo, aby všichni navrhli překlady Ježíšových podobenství do jejich vlastních jazyků, ale i Katie a její kolegové. Viktorovi se na workshopu líbilo i proto, že měl smyl pro přesnost.

Na workshopu slyšel jeden z příběhů, který mu babička vyprávěla ještě ve vesnici.

Ježíš řekl, byl muž, který měl dva syny. Mladší řekl svému otci. „Otče dej mi podíl na mém dědictví“ a on rozdělil své bohatství mezi ně.

Další podobenství hovořilo o knězi, který ignoroval muže, který byl vážně zraněný a ležel u cesty. Toto nebyl ortodoxní kněz, ani to nebyl mullah. Byl to židovský rabín a pro Viktora bylo důležité, aby toto přesně vyjadřoval jeho překlad.

Na konci workshopu se Katie zeptala: „Co si myslíš o příbězích o Ježíši“? Měl bys chuť je přeložit do svého jazyka?  Viktor, který rád pracoval s Katie a jejím týmem, by se skutečně rád stal jeho součástí.  Vztahy byly dobré a materiály byly velmi kvalitní. Stejně jako Katin tým, chtěl i on vytvářet materiály ve srozumitelném jazyce. Proto odpověděl, ano. Rád bych pracoval na plný úvazek na překladech ze Svatých písem do mého jazyka.

překlad: Saša H.

Viktor odmítl práci ve stavebnictví, a tak se mohl naplno věnovat záznamu a tvorbě svého rodného jazyka. Potom, co se zúčastnil workshopu, kde byla přeložena řada Ježíšových podobenství do jeho jazyka, byl přizván, aby pracoval v týmu na plný úvazek. O tom se můžete dočíst v první části. (Viktor a svaté spisy – 1.část)

Viktor byl vychovaný v muslimské vesnici, ale on sám byl ateista. Teď však souhlasil s tím, že bude překládat materiály z Bible.

Začal spolupracovat se Lvem, členem Wycliffe Rusko, který byl částí projektového týmu v tomto regionu. Viktorovou odpovědností byla krása a přirozenost jazyka  a Lvova bylo zajistit, aby Viktorův překlad říkal totéž, co původní řečtina. Aby mohli pracovat spolu, přestěhoval se do vedlejší země, kde působil tento projekt. Lev pokračuje v příběhu.

Viktor a já jsme pracovali na pěti podobenstvích z evangelia podle Lukáše. Viktor byl netrpělivý, zeptal se mě, proč nepřekládáme celou knihu. Dělat věci po částech mu přišlo neuspokojivé. Přesto, v těchto počátečních fázích překladu jsme se chtěli omezit na části evangelia, které budou blízké tamní kultuře.

Naším dalších projektem bylo přeložení příběhů s mnoha podobenstvími s dalšími klíčovými údaji se Starého zákona. Začali jsme s Šalamounem a rozhodli se přeložit některé z jeho výroků z knihy Přísloví, abychom vykreslili jeho moudrost. Načasování bylo výborné. V poslední době jsme pracovali na knize přísloví a mouder ve Viktorově rodném jazyce a toto bylo perfektní pokračování. Viktor rád pracoval na této části Písem. Byl přesvědčený o tom, že se musíme vrátit zpět a přeložit celou knihu Přísloví. Vychutnával si ten proces vyhledávání ostrosti, přesnosti slov, aby byla zachována poetika a myšlenky stejně jako v originále.

Po Šalamounovi jsme pracovali na příběhu stvoření, Adam a Eva, Noe a Abraham.

Viktorovo byl viditelně nadšený během společných kontrolních setkání týmů překládajících písmo. Není to úplně nejlepší postup, zapojit takovéhoto překladatele, ale neumím si představit nikoho vhodnějšího, kdo by seznámil svůj lid s písmem a četl biblické příběhy tak expresivně. Součástí procesu je také ptát se lidí na otázky týkající se textu, samozřejmě v jejich jazyce. A v tom je Viktor velmi dobrý, jeho otázky znějí velmi přirozeně. A navíc, je vysoce ceněn pro své vzdělání v Rusku a dobrou znalost dalších dvou cizích jazyků.

Viktor vystudoval na univerzitě moderní ruské dějiny. Sovětský režim považuje za nejlepší období v dějinách Ruska a obdivuje Stalina. A to dokáže občas naši konverzaci rozpálit! Ale oba milujeme díla velkých ruských autorů – Tolstoje a Dostojevského, a tady dokážeme najít víceméně společnou řeč.

Pouze Bůh ví, jaká bude Viktorova duchovní cesta. Když spolu pracujeme na překladech písem, má často velmi dobré otázky vztahující se k víře a k tomu, jak Bůh jedná. Projekt překladu považuje za velmi důležitý a dokonce doufá, že jednou budeme schopni přeložit celou Bibli, nebo alespoň některé celé knihy.

překlad: Saša H.