Ayza* je vzácný člověk. Věnovala patnáct let svého života překladu Bible, přestože není křesťankou. Ve skutečnosti mezi jejími lidmi nejsou známi žádní křesťané. Ani jeden. Jako většina příslušníků jejího národa pochází z muslimského prostředí. Je novinářkou a odbornicí na svůj mateřský jazyk.

„Když tvoříte překlad, konfrontujete se se samotným životem,“ řekla jednou, když vysvětlovala, proč se tolik věnuje překládání Bible. “ Text pak začínám srovnávat s vlastním životem, a to mě v práci posouvá dopředu. Často se těším, až můj oficiální pracovní den skončí, abych mohla jít domů, postarat se o domácnost a pak si sednout a začít psát překlad Bible. Čím je člověk klidnější, tím rychleji se dostává dopředu, kapitolu po kapitole. Všechny knihy, na kterých jsem pracovala – Rút, Jonáš, Ester, Genesis, Lukáš – jsou pro mě stejně fascinující. Z překladu mám radost!“ Je pro mě potěšení, je překládat.

Převzetí štafety

O měsíc nebo dva později musela tato obětavá překladatelka, která byla do překladu Bible tak zapálená, projekt opustit. Ocitla se ve skutečném nebezpečí, když byla postavená před negativní reakci některých lidí na překlad Bible. Neměla jinou možnost než zvolit bezpečí svých blízkých. Během této krize v projektu se však našel další odborník a lingvista, Ruslan*. Ruslan se ničeho nebál, cítil, jak je Bible pro jeho jazyk a kulturu důležitá. Uchopil štafetu a s horlivostí a zápalem se pustil do práce na překladu Bible. Uplynul rok a stal se zázrak: Ayza se k projektu vrátila. Jak se to podařilo?

Ayza pracovala v místní televizi, kde dostala za úkol udělat rozhovor s významným odborníkem na jejich jazyk. Znala toho muže již řadu let a měla radost, že s ním může jít udělat rozhovor.

 Ještě když se věnovala překladatelské práci, často si říkala, že tento muž by byl skvělým překladatelem Bible. Ale jak by se na něj mohla obrátit kvůli překladu Bible, když před dvěma lety vykonal pouť do Mekky? To nejde!

Jako jaro po dlouhé zimě

Když ho v den rozhovoru uviděla, radostně se pozdravili a jeho první otázka na ni zněla: „Ayzo, znáte někoho, kdo se jmenuje tak a tak?“ „Ano,“ odpověděla. Jméno, které zmínil, byl pseudonym, který používala pro svou práci na překladu Bible! „Ano, znám,“ odpověděla prostě. „To jsem já. Ale jak to víte?“

„Vyměňuji si s touto osobou dopisy prostřednictvím svého koordinátora překladů Bible a nikdy jsem nevěděl, že jste to vy,“ vykřikl.

„Vy se také podílíte na projektu překladu Bible, Ruslane?“ „Ano,“ odpověděl. Teď byla pro změnu překvapená Ayza.

„Ano, podílím,“ zněla jeho odpověď. Hodně se nasmáli.

Ayza byla moc ráda, že se k němu může připojit.

Nedávno jí někteří lidé z vedení slíbili bezpečí při práci a ona byla ochotná se vrátit. A teď už nebyla sama, ale s dlouholetým kolegou a přítelem, kterému může věřit!

„Od té doby, co jsme spolu začali pracovat, se atmosféra v projektu stala vřelejší a zajímavější,“ svěřuje se, „i když se často hádáme a bývají to vskutku vášnivé debaty. Ale při práci se teď cítím, jako bychom se po dlouhé zimě probrali ze zimního spánku. Člověk se probudí, vyjde na vzduch a je tady blažené jaro!“

*jména změněna

Autor: Tanya Prokhorova