Ženy poslouchají ústní biblické příběhy

Vzdělávání dospělých mění jejich životy

„V naší komunitě lidé říkají: ‚Vždyť v tomhle věku už se nemusíš učit.‘ Ale Bůh nám dal příležitost – právě v tomto věku – přijít a naučit se všechny tyto věci.“

Žena sedící na podlaze malé, špatně osvětlené učebny vzpomíná, jak její sousedé reagovali na vzdělávání dospělých. Všechny studentky jsou starší než běžní žáci, kteří nastupují do školy poprvé. Většině je mezi patnácti a dvaceti lety, některým dokonce přes třicet. Téměř všechny jsou vdané.

Každá z nich sedí u šicího stroje na ruční pohon. Kromě čtení a psaní se učí také šít oblečení a vybavení do domácnosti. Na konci ročního kurzu si každá odnese vlastní šicí stroj. Díky němu si pak bude moci doma založit drobné podnikání.

„Dokážeme ušít nejen oblečení pro sebe, ale také pro své příbuzné a sousedy. Můžeme tak finančně přispět do rodinného rozpočtu,“ říká jedna ze studentek.

Bůh skutečně naslouchá

To ale není všechno, co se ženy učí. Vedle praktických dovedností prostřednictvím ústně vyprávěných biblických příběhů poznávají, že Ježíšovi na nich záleží a že si jich váží.

„V příběhu o tom, jak Ježíš nasytil pět tisíc lidí, jsme se naučily, že když prosíme Boha, opravdu nás slyší,“ vypráví jedna z dospívajících studentek. Na její tváři je vidět překvapení.

Pro ženy, které nejsou zvyklé, že jim někdo naslouchá, je to zcela nová zkušenost. Myšlenka, že se o ně Bůh skutečně zajímá, je v ostrém protikladu k tomu, co slýchají a zažívají od narození: nemají žádné společenské postavení, peníze ani moc.

Stojí za to do nich investovat

Bůh, kterého poznávají v těchto ženských centrech, jim ale ukazuje něco jiného. Říká jim, že mají hodnotu a že stojí za to do nich investovat. Tato pravda mění nejen to, jak vnímají samy sebe, ale také jejich jednání s ostatními.

Jedna ze starších studentek vypráví, jak vzala svého nemocného syna do nemocnice, kde si jich zdravotnický personál nevšímal.

„Díky tomu, že chodím do šicího centra, jsem získala odvahu oslovit přímo lékaře a říct mu: ‚Podívejte se na moje dítě!‘“

Dodává: „A už jsem nemusela čekat, až za mě někdo vytočí telefonní číslo. Dokázala jsem ho vytočit sama a zavolat rodině, kde jsme.“

Předávají dál to, co se naučily

Studentky přinášejí nově získané zkušenosti také domů ke svým rodinám. Jedna z nejmladších dívek se postaví před ostatní a modlí se. Potom se podělí o svou zkušenost:

„Nejenže se sama učím modlit, ale také učím své bratry a sestry, že se modlit mohou i oni.“

Ženská centra vede Azad*, konzultant pro překlad Bible a člen jazykové skupiny Northern Warmi v rámci projektu Jeewan Cluster. Když viděl, jakým těžkostem ženy v jeho komunitě čelí, rozhodl se pro ně vytvořit příležitost ke změně. V činnosti center však vidí ještě hlubší smysl:

„Nejsou to jen naše studentky – jsou to naše rodiny. Bůh nám svěřil 15 rodin, 15 domovů, ke kterým můžeme přijít a sdílet s nimi evangelium. Právě tak nám Bůh otevírá dveře k tomu, abychom mu mohli lépe sloužit.“

Azad – jméno bylo změněno.

Příběh napsala Ruth Richert.
Zdroj: https://www.wycliffe.ca/wordalivenow/a-god-given-opportunity