Ve své vlasti jsem patřil mezi velmi zbožné. Byl jsem horlivý muslim a zastával jsem funkci imáma. Jednoho dne – byl svátek ramadán – jsem šel do mešity. Byl jsem oblečený do nových čistých šatů a připravený se modlit. Cestou jsem uviděl křesťanského metaře, který uklízel naši ulici.  Bylo mi ho líto, protože musel pracovat v den, kdy všichni ostatní slavili. Rozhodl jsem se, že mu dám nějaké peníze. Muž mi poděkoval a zeptal se, zda se za mě může pomodlit. Byla to překvapivá otázka a já jsem si pomyslel: „Jak to, že se za mě chce modlit tento křesťan? Vždyť na modlitbu není ani vhodná doba, ani vhodné místo, a když se my muslimové modlíme, umyjeme se a oblékneme si čisté oblečení.

A on se chce modlit se špinavýma rukama a ve špinavém oblečení uprostřed silnice!“ Chtěl jsem mu však udělat radost a dovolil jsem mu, aby se za mě modlil. A tak se modlil: „Pane, děkuji ti za tohoto muže, za ty peníze a za tento čas. Bože, prosím, ukaž mu cestu, pravdu a život. Amen.“ Tato modlitba mě překvapila, i když mě utvrdila v názoru, že se ten chudák prostě neumí správně modlit.

 

O šest let později Bůh změnil můj život a způsobil, že jsem v Ježíši našel cestu, pravdu a život. Tehdy mi Bůh připomněl onoho metaře: „Vzpomínáš si, jak se za tebe před šesti lety modlil jeden křesťan? Toto je odpověď na jeho modlitbu.“ Tento metař nikdy netušil, že imám, za kterého se modlil, se jednoho dne stane Ježíšovým následovníkem. Jeho modlitba však byla vyslyšena. A to je důvod, proč stále povzbuzuji ostatní lidi: Modlete se za muslimy! Nevzdávejte se, i když nevidíte výsledky. Nevíte, co Bůh udělá.

Brooms
Foto: Attribution: Image by ram maharjan from Pixabay