David měl na konci května možnost navštívit jeden z možných kmenů, kde by mohl v budoucnu sloužit.

Kmen Ginuman

Na Papui Nové Guinei se plány mění každý den a s naším výletem tomu nebylo jinak. Plánovali jsme letět do města Rabaraba a odtamtud jít pěšky do vesnice Homonsu. Avšak letiště Rabaraba je zarostlé trávou, tudíž jsme museli letět do většího města Alotau v pátek 31. května. Bůh nám projevil zvláštní milost, když už v Alotau jsme mohli potkat asi 12 lidí z kmene Ginuman. Největším přínosem byl hlídač Luke, který nás přes víkend naučil pár frází v jejich jazyce a hovořil o tom, jak lidé žijí v oblasti Ginuman. Luke tvrdil, že Ginuman uctívají Boha v sobotu podobně jako adventisté. Také nás seznámil se synem pastora. Ten nás upozornil, že lidé ve vesnici nejedí ryby ani vepřové. Zajímavé!

Nicméně v pondělí nás vrtulník dopravil do vesnice Homonsu. Bylo nádherné pozorovat, jak se od pobřeží zvedají strmé hory (viz. úvodní obrázek). Za sedm minut jsme byli v horách, ušetřili jsme si dvoudenní pochod (řekl bych spíše ferratu) z Rabaraba do Homonsu.

Do Homonsu dorazili zástupci z různých vesnic. Lidé Ginuman obývají asi 18 vesnic. Přivítali nás scénkou z doby, kdy Ginuman válčil s okolními kmeny a jedl lidské maso. Složili také píseň “Ginuman je poslední jazyk, který nemá Bibli. Ale dnes jste přišli, abyste přeložili Bibli do Ginuman. … Přišli jste, abyste nám ukázali cestu do Nebe … Až bude Bible v našem jazyce, Pán Ježíš znovu přijde na zem.”

David